nemožnosti, nýbrž i věcné a formální neurčitosti. Proto přicházelo se záhy k poznání, že z kulturně-historického oddělení programu, rozšířené takořka do nekonečnosti, bude lze provésti jen jednotlivé přesně ohraničené částky — jen řadu odborných výstavek.

O takovou výstavku zdvižen byl první hlas z kruhův učitelstva p. Frumarem, žádajícím přiřadění výstavky obecného školství. Později došlo na ustanovení, že se mají uskutečniti výstavky archaeologická, historických krojů, válečnická a právnická. Prováděné další přípravy k národopisné výstavě dávaly také podnět zástupcům různých oborů lidské činnosti, domáhati se přiřadění ještě jiných výstavek — a poněvadž program Národopisné výstavy českoslovanské stanovil, že má se jí zobraziti celý typický a duševní rozvoj celého národa v minulosti i přítomnosti, byly tyto požadavky oprávněny a nesměly se odmítati.

Z toho všeho vzcházela brzy nutnost opětné revise programu hlavně dvojím směrem: 1. se zřetelem k tomu,

Táborský kroj.

Kresba J. Manesa z let padesátých.

co vůbec by bylo možno provésti, a 2. se zřetelem k náležité artikulaci toho, čím vedle života lidu vesnického zobrazen měl býti život a rozvoj všeho ostatního národa v minulosti a přítomnosti. Na potřebu této revise programu ukázali dr. Niederle a dr. Zíbrt dopisem ze dne 14. června r. 1892. Výkonný výbor uznal důvodnost listu a zvolil komisi k podání návrhů.

Komise, sestávající z dra. Niederle, dra. Haasze, dra. Kováře, dra. Kurze a Šuberta, vyžádala si dobré zdání a přání některých ústředních odborů — pokud tehdá již ustaveny byly — a poradivši se několikráte o všem, určila zásady, dle nichž dr. Kovář novou osnovu programu vypracoval. Hlavními zásadami bylo, že Národopisná výstava českoslovanská má se obmeziti na zobrazení vesnického lidu českoslovanského, a to na sklonku XIX. století, a za druhé, že z historického kulturního rozvoje celého národa má znázorniti jen jednotlivé obory, jež by ve zvláštní skupině zcela určitě byly stanoveny. Tento program přijat byl ve schůzi výkonného výboru (původní mnohočlenný výbor zvolil ze sebe užší výbor výkonný) dne 8. listopadu r. 1892 a ve schůzi hlavního výboru dne 15. listopadu r. 1892.

Program vykazoval tato roztřídění: V úvodě povšechné zásady a ustanovení. Skupina A. Výstava lidopisná: 1. zeměpis, 2. demografie, 3. anthropologie, 4. jazyk, 5. zvyky, dále 6. prostonárodní literatura, 7. drama, 8. hudba, 9. kroje a vyšívání, 10. stavitelství, 11. výtvarné umění, 12. jídla a nápoje, ze zaměstnání 13. zemědělství, 14. chov, včelařství, rybářství, plavectví, lesnictví, dřevařství, staré uhlířství, hutnictví, 15. domácnost s nářadím a nábytkem. Pořádání slavností, tanců atd. vytknuto v poznámce. Skupina B. Kollektivní výstavky krajinské. Skupina C. Kulturně historické přídatky: 1. archaeologie, 2. literatura, 3. drama a divadlo, 4. hudba, 5. stavitelství, 6. kroje historické,