Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 18

7. oddělení české ženy, 8. oddíl historicko-průmyslový (cechy), 9. obchodní, 10. socialní, 11. spolkový, 12. české zábavy moderní, 13. žurnalistický, 14. školský, 15. pro duchovou kulturu vůbec, 16. vojenský, 17. právní, 18. náboženský, 19. různá oddělení menší. Skupina D.: Nový průmysl domácí a soukromé podniky vypočtené pro zábavu a na zisk.

Jak zjevno vrátil se tento nově zpracovaný program Národopisné výstavy českoslovanské svou hlavní částí (skupina A. a ponejvíce i D.) k prvotnímu programu ze dne 17. července r. 1891 přijav za hlavní účel výstavy znázornění vesnického lidu. Lid maloměstský zůstával nyní zase vyloučen, tolikéž vyloučeno zobrazení celého národa v minulosti a přítomnosti — a co z kulturně historického rozvoje vystaviti se mělo, označeno výslovně za přídatky výstavy. Tyto přídatky byly novou částí programu výstavy.

Když postupovaly práce jednotlivých odborů, provedena byla k návrhu prof. dra. Hostinského počátkem r. 1894 opět nová revise programu. Vyzněla směrem formalním v novém rozdělení skupin a směrem věcným v podstatných dodatcích k jednotlivým oddělením. Dne 10. října roku 1894 přibráno opět řemeslnictvo a dělnictvo, seskupena systematičtěji jednotlivá hlavní oddělení, a provedeny ještě i některé jiné podřízenější změny formalní.

Tento program ze dne 10. října roku 1894 zůstal oficielním programem Národopisné výstavy českoslovanské a nebylo na něm usnesením výkonného výboru nic více změněno Roku 1895 počato sice jednání o navrhovaných arch. J. Fantou změnách. Ale poněvadž kvapem se blížící otevření výstavy vyžadovalo již jiných velice pilných prací, nebylo jednání dokončeno. Jeden návrh p. arch. Fanty, přijatý také výtvarným odborem národopisným, byl uskutečněn. Čelil k pořízení zvláštního oddělení cenných památek výtvarné práce. Poněvadž tímto oddělením mělo se znázorniti výtvarné nadání národa českého a poněvadž měly tu býti soustavně uspořádané sbírky jednotlivých předmětů národopisných — výšivek, nábytku, nádobí, náčiní atd. — jak byly hned předem zamýšleny jako jedna z hlavních částí výstavy vedle výstavek krajinských, přistoupil výkonný výbor na uspořádání tohoto oddělení. —

Jiné skutečné změny programu způsobila později nezbytné nutnosti; některé vyplynuly z té okolnosti, že pro jednotlivá oddělení — v kulturně historických dodatcích — buď se nenašlo, buď nebylo docíleno výstavního materiálu. Odpadlo soustavné zobrazení dělnictva a řemeslnictva; poměry dělnictva částečně zobrazeny v oddělení statisticko-demografickém. Dále odpadla úplně oddělení žurnalistické, oddělení historických krojů, historická a statistická část' církevního oddělení katolického a zvláštní historické oddělení řemeslnicko-průmyslové (cechy). Za to přibrána oddělení studentstva a vysokých škol, oddělení chemické a technické.

Skutečný a definitivní program Národopisné výstavy českoslovanské byl tedy před otevřením výstavy v hlavních ustanoveních a oddílech tento: Národopisná výstava českoslovanská má poskytnouti obraz života a stavu, českého lidu — hlavně vesnického — na sklonku XIX. století, jakož i jednotlivých stránek kulturné historického rozvoje národa českého. Obsahovati bude material roztříděný ve tři skupiny, a sice 1. lidopisnou, 2. celého národa se týkajících kulturně historických přídatků a 3. moderní. Skupina lidopisná: 1. část soustavná s odděleními: 1. zeměpisným, 2. demograficko-statistickým, 3. anthropologickým, 4. jazykovým, 5. lidopisnou literaturou, 6. tím, co lid sám vypravuje, 7. lidovým dramatem, 8. lidovou písní, hudbou a tancem, 9. oddělením zvykoslovným, 10. lidovými kroji a lidovými výšivkami, 11. lidovým obydlím (výstavní dědina, modely staveb lidových atd.). II. Zaměstnání lidu — zemědělství s veškerým zaměstnáním sem příslušícím a lidovým průmyslem domácím; III. souborné výstavky krajinské — vesnic i měst pospolu — dle jednotlivých kmenů, území a obvodů Čech, Moravy, Slezska, uherského Slovenska, Dolních Rakous a Ameriky. — Skupina kulturně-historických přídatků, celého národa se týkajících: 1. český pravěk, 2. literatura, 3. divadlo, 4. hudba, 5. architektura, 6. Stará Praha, 7. Museum kr. hl. města Prahy, 8. cenné památky práce výtvarné, 9. církevní oddělení — a) katolické, b) evangelické, 10. česká žena (účastenství české ženy v moderním ruchu kulturním), 11. školství obecné a měšťanské, 12. studentstvo a vysoké školy, 13. právnictví, 14. obchod. 15. spolky, 16. válečnictví, 17. cukrovarství, 18. oddělení chemické, 19. technické. — Skupina moderní: 1. Soudobé výrobky českých řemesel a průmyslu, 2. pavilony a podniky (zábavné, hostinské atd.) vypočtené na zisk ve prospěch podniku Národopisné výstavy českoslovanské.

Jak z přehledu celého nenáhlého rozvoje programu patrno, zůstalo od prvního návrhu ze dne 7. července r. 1891 až do provedení výstavy r. 1895 nezvratno, že zobraziti se má českoslovanský lid vesnický. K této skupině, jež také dala Národopisné výstavě českoslovanské její hlavní ráz, přistoupila později skupina kulturně-historických přídatků a skupina moderních výrobků řemeslných a průmyslových.

III. Organisace práce.

Povaha celého podniku a poměry, v jakých se koncem XIX. věku nalézá náš český národ, vedly nezbytně k tomu, že uskutečnění velikého cíle bylo možno dosíci hlavně dobrovolnou prací, zorganisovanou po celém národě. V tom smyslu byla také provedena organisace práce.

Hlavním jejím kmenem a středem byl výstavní výbor, zvolený ve schůzi přátel českého národopisu dne 28. července r. 1891. Ten se rozšířil přibráním zástupcův jednotlivých korporací a jednotlivců i korporací, kteří složili ve prospěch Národopisné výstavy českoslovanské nejméně 200 zl. r. m. Když volbou a přistupováním nových členů výbor se stával příliš četným a tím ku svižné práci méně způsobilým, zvolil ze sebe ve schůzi dne 1. prosince r. 1891 výbor výkonný, sám zůstávaje i nadále výborem hlavním.


Předchozí   Následující