Dle organisačního řádu přijatého hlavním výborem — a vzatého na vědomí také od státních úřadů — příslušelo hlavnímu výboru zřízení, vrchní vedení a správa Národopisné výstavy českoslovanské, volba protektora, čestných předsedův, společného předsednictva pro hlavní a výkonný výbor — tedy volba předsedy, dvou, později tří místopředsedů, generalního plnomocníka a jednatele — volba členův výkonného výboru, ustanovení rozpočtu, schvalování všech programů a řádů, schvalování činnosti výkonného výboru, schvalování závěrečného účtu výstavy a revise jmění výboru. Výkonný výbor byl prováděcím orgánem hlavního výboru a měl práva i povinnosti: vypracovati program Národopisné výstavy českoslovanské, její řády, pravidla, rozpočet a pravidla pro volbu sboru porotního, zřizovati potřebné odbory ústřední i krajinské, povolávati potřebné ankety, přikazovati jednotlivé práce různým odborům a schvalovati jejich usnesení, uzavírati smlouvy jménem a v plné moci hlavního výboru, konati nutné objednávky, přijímati potřebné síly pracovní i vyměřovati jim platy, přijímati příspěvky k fondům výstavním, vydávati peníze v mezích povoleného rozpočtu a vésti veškerou správu jmění. — Výkonný výbor skládal se ze členů volených hlavním výborem, z delegátů zemského výboru král. Českého, ze zástupce městské rady pražské a z delegátů několika ústředních výborů.

Za předsedu výboru hlavního a výkonného zvolen byl dne 16. září Jan hrabě Harrach, za místopředsedy — dne 7. října — J. Otto a R. Jahn, za prvního jednatele dr. L. Niederle, za druhého dr. Em. Kovář, za pokladníka J. Ort a za generalního plnomocníka F. A. Šubert. Když hr. Harrach za nedlouho s předsednictví odstoupil, zvolen jest za čestného předsedu. Až do 12. července r. 1892. stál v čele výboru místopředseda J. Otto, načež dne právě vzpomenutého zvolen za předsedu JUDr. Vladimír hrabě Lažanský, který až do provedení výstavy na svém čestném místě vytrval, osvědčiv všestranné porozumění a horlivost pro veliké dílo, v jehož čelo byl šťastnou důvěrou hlavního výboru postaven.

Prodlením čtyř let měnil se značně výkonný výbor; někteří členové jeho vystupovali, buď že byli přetíženi jinými pracemi, nebo že vůbec nehodlali dále věnovati své síly podniku, proti němuž vyvstávala různá mračna, nejednou jej silně ohrožující. Kdo neměl dosti vytrvalosti a důvěry, odstoupil v ústraní pouhého pozorovatele — na jeho místo vkročil jiný, a tak — a i z různých jiných osobních i neosobních příčin, mezi nimiž nechyběly ani důtklivé »pokyny s vyšších míst« — se stalo, že od 28. července r. 1891 do 28. července r. 1895 zůstali nepřetržitě ve výboru jen tři členové, kdežto všichni ostatní se změnili. Zvláště horlivého člena — prof. K. Konráda — který si získal o Národopisnou výstavu českoslovanskou svou neúnavnou činností velké zásluhy, vyrvala ze středu výboru smrt. Smrtí odešel také první zástupce zemského výboru dr. Jan Jeřábek. Místopředsedy byli po jistou dobu Dr. Haasz st., prof. A. V. Velflík a Jan Zeyer, jednatelem dr. Jiří Polívka, členy výboru prof. V. Dušek, arch. J. Fanta, red. A. Srb, dr. Čen. Zíbrt, dr. S. Heller, dr. Plischke, K. Tichý a j.

Krátce před otevřením Národopisné výstavy českoslovanské zvoleni byli za protektora starosta kr. hl. města Prahy, za další dva čestné předsedy — vedle hr. Jana Harracha — moravský a slezský ethnograf Fr. Bartoš v Brně a Čech poslanec K. Adámek z Hlinska. V době výstavy byl předsedou JUDr. Vladimír hrabě Lažanský, místopředsedy prof. dr. Hostinský, A. Häussler a F. A. Šubert — místo generalního plnomocníka zůstalo poslední dobou neobsazeno — pokladníkem J. Ort, členy výboru: zástupce zemského výboru prof. dr. Jiří Pražák, zástupce král. hl. města Prahy Al. Štorch, učitelé Ad. Frumar a Em. Hulička — předseda školského odboru — spisovatel prof. dr. J. Jakubec, JUDr. V. Kopista, poslanec prof. dr. Vil. Kurz, zástupce Průmyslové Jednoty JUDr. Jul. Nejedlý, universitní docent a redaktor »Českého Lidu« dr. Lubor Niederle, nakladatel cís. rada J. Otto, předseda zábavního výboru V. Ruttner, spisovatel Fr. Ruth, zástupce Spolku českých žurnalistů red. Vil. Ryba, zástupce Měšťanské Besedy pražské a předseda loterní komise F. Schlaeger, jednatel Sokola pražského JUDr. J. Scheiner, sochař a učitel průmyslové umělecké školy Stanislav Sucharda a členové užšího stavebního výboru architekti V. Roštlapil, Fr. Schlaffer a profesor české polytechniky A. V. Velflík.

Právo hlasu poradního měl ve výkonném výboru druhý zástupce kr. hl. města Prahy, jímž byl v době výstavy F. Hubáček.

Jednatel byl v prvních dobách členem výboru. Později bylo toto místo pro rostoucí práce jednatelské zřízeno jako místo placeného funkcionáře. Poněvadž ale dle platného, důležitého usnesení výkonného výboru žádný člen výboru nesměl za své práce ve výboru bráti žádný plat, přestal býti jednatel členem výboru. Od 7. října roku 1891 jest jednatelem universitní docent a spisovatel dr. Em. Kovář. Jednatel zasedal v této své funkci ve všech ústředních odborech a komisích.

Ku provedení Národopisné výstavy českoslovanské bylo nezbytně nutno ústředních odborů (odborných výborů) v Praze, které by konaly a řídily přípravné práce v jednotlivých odvětvích výstavy. Tyto ústřední odbory počaly se sestupovati již v červenci r. 1891. písemnými přihláškami jednotlivců před první schůzí přátel českého národopisu a ve schůzi samé. Byloť na programu schůze výslovně uvedeno i zřízení odborův a vypočteno jich šestnácte: anthropologický, jazykový (filologický), psychologický, geograficko-fysikalní, statistický, pro stavby, nábytek, nádobí a náčiní, kroje, zaměstnání lidu, zvyky a obyčeje, slovesné umění lidové, hudbu a zpěv, tance, umění výtvarné lidové, vyšívání, veřejná zřízení a odbor bibliografický. — Později usnesením hlavního výboru měly se sdružiti odbory pro anthropologii, zeměpis, statistiku a demografii v jeden, pro hudbu, zpěv a tanec rovněž v jeden; za to odbor pro stavby a vnitřní zařízení