Přadlena.

Obraz Quidona Manesa.

rozdělen v odbory pro příbytek vůbec a pro nářadí a náčiní, dále přibrány odbory pro jídla a nápoje, pro poměry společenské, zřízen odbor žurnalistický a k bibliografii připojena celá slovesnost vůbec.

S rozšířením programu Národopisné výstavy českoslovanské přibyla arci i nutnost zřizovati další odbory a počet těch rozšířil se kromě toho i z potřeb správních, technických a uměleckých. Vedle toho zanikaly jednotlivé odbory, a některé, ač měly se zříditi a měly pro sebe vypracovány programy, nevešly v život (tak na př. odbor pro historické kroje). Každý odbor buď sobě vypracoval nebo obdržel program neb aspoň úkol, jejž mu bylo vykonávati, a největší počet jich svůj program důsledně provedl. Jednotlivé z nich upravily časem svůj program dle toho, jak postupem přípravných prací nabyly nového rozhledu, některé — jako na př. odbor pro oddělení České ženy — vytkly sobě v poslední době před otevřením výstavy program jiný, přenechavše provedení prvotního úmyslu svého příbuzným odborům jiným.

Do otevření výstavy zřízeny byly odbory: I. lidopisné, II. pro kulturně-historické přídatky, III. umělecko-technické a IV. správní.

Lidopisné odbory byly:1. zeměpisný, 2. statistický a demografický, 3. anthropologický, 4. jazykoslovný, 5. pro lidová podání a lidovou literaturu, 6. pro lidovou píseň, hudbu a tanec (spojený s hudebním odborem vůbec), 7. zvykoslovný, 8. oddělení širšího stavebního výboru pro výstavní dědinu, 9. pro vinařství a 10. pro včelařství.

Odbory tyto vypracovaly sobě programy a pracovní plány ponejvíce již r. 1892. Dále byly sepsány programy odborům pro kroje, domácnost lidu a pro stavby i sídla. První dva odbory se neustavily, při třetím zůstalo také jen na vydání programu. Znázornění zemědělství občasnými výstavami hospodářství vzala na se Ústřední hospodářská společnost pro království České s knížetem Bedřichem Schwarzenbergem v čele. Mimo to předvedeny byly poměry zemědělské stavbou a zařízením statkův a chalup českoslovanských, modelů staveb, obrazy, četnými statistickými tabelkami, diagramy atd. Oddělení České ženy patřilo svým prvotním programem mezi odbory lidové; pozdější změnou svého programu přiřadilo se k odborům kulturně-historickým. Odbor pro české kolonie byl sice sezván, ale nerozvinul žádnou činnost. Dělnický odbor byl po několika přípravných schůzích ustaven a počal velmi horlivě pracovati. Ale z příčin nezaviněných ani jím ani výkonným výborem musil bohužel se rozejíti, čímž bylo zmařeno žádoucí zobrazení života dělnického lidu českoslovanského způsobem podobným, jako se stalo při životě lidu vesnického.

Pro skupinu kulturné-historických přídatků zřídily se, vypracovaly sobě programy a rozvinuly skutečnou činnost odbory archaeologický, literární, divadelní, hudební, oddělení širšího stavebního výboru pro Starou Prahu, výtvarný odbor národopisný (pro cenné památky práce výtvarné), církevní katolický, církevní evangelický, Česká žena, pro školství obecné a měšťanské a školy pokračovací a mateřské, akademický (studentský a pro vysoké školství), právnický, obchodní, válečnický, cukrovarský, chemický a technický (zprvu stavitelským se zvoucí), spolkový vůbec a zvláštní odbory pro