J. Ort a členové výboru cís. rada J. Otto, dr. Nejedlý a dr. Kopista. Uvítáni byli zástupci Družstva Národního divadla, předsedou drem. Janem Růžičkou, místopředsedou Fr. Boučkem a tajemníkem drem. K. Kadlcem. Dr. Růžička pozdraviv hosty, blahopřál výkonnému výboru k dokončení přípravných prací a přál výstavě zdar. Předseda hr. Lažanský děkoval za uvítání i za uspořádání slavnostního představení a omluvil nepřítomné místopředsedy prof. Hostinského a Häuslera, jakož i jiné členy výkonného výboru, kterým nebylo lze do divadla se dostaviti.

Když byli hosté uvedeni do loží a na křesla, počalo představení slavnostní předehrou Smetanovou, načež následoval vzletný proslov Jar. Kvapila, přednesený paní H. Kvapilovou, a živý obraz, komponovaný režisérem Chvalov-ským. Proslov i živý obraz ukazovaly arci k otevření Národopisné výstavy. Nálada obecenstva propukla při nich silou živelní: když objevil se obraz a orkestr zahrál národní hymnu; »Kde domov můj?«, rozlehl se prostorami divadla bouřlivý potlesk a jásot, za kterého hymna pětkráte se musila opakovati a opona před živým obrazem stále a stále stoupati do výše! Teprve po drahné chvíli utišilo se obecenstvo, aby vyslechlo nádhernou hudbu předehry k »Libuši« a toto arcidílo samo. Ale i mezi operou uvolňovala sobě radostná nálada obecenstva, divadlo ve všech prostorách přeplňujícího, potleskem na četných místech, která jindy přecházívají bez zvláštního povšimnutí. —

Hudbou zakončen byl předvečer, hudba zbudila ráno Prahu k velikému svátku. Ve středu dne 15. května o 6. hodině ranní zazněly u Národního domu ve Vinohradech zvuky hudby pražského Sokola, která odtud ubírala se do Prahy. Provázena byla několika tisíci lidu, který již od páté hodiny před Národním domem se shromažďoval a potom v ohromném proudu s hrající kapelou do Prahy se ubíral. Průvod kráčel z Vinohrad ulicí Palackého do ulice Žitné, odtud Mezibranskou a náměstím Václavským na Příkopy, ulicí Havířskou a Rytířskou do Celetné a odtud na Staroměstské náměstí před radnici. Po celou cestu pozdravován byl jinými zástupy lidu, který na příhodných místech se skupil a jej očekával, tak že celou jeho cestu označovalo nekonečné volání »Slávy« a »Na zdar!« Volání a potlesk nabyly přímo bouřlivého rázu před Starom. radnicí, kde hudba zahrála »Kde domov můj?« Po té šla hudba ulicí Železnou, Havířskou, Ovocnou a Ferdinandovou k Národnímu divadlu, kdež opět propukl všechen lid u volání »Slávy« a dále Nábřežím a Kamenným mostem na Malostranské náměstí, kdež průvod za volání a potlesku ukončen. —

Slavnostní úkon, jímž výstava se měla otevříti, ustanoven byl na 10. hod dopolední. Pražské třídy, vedoucí k výstavě, byly již po 8. hodině přeplněny obecenstvem pražským a přespolním, čekajícím na jízdu zvaných hostí k otevření výstavy, anebo ubírajícím se pěšky k výstavišti. Poněvadž bylo lze předvídati veliký nával účastníků slavnostního otevření v povozích, uzavřeno bylo Josefské náměstí, Eliščina třída, most a celá další cesta do Král. obory pro jízdu vozů tramwayových. A v skutku, sotva že odbila 9. hod., sjížděly se se všech stran kočáry s hostmi, tvoříce nekonečnou řadu od Josefského náměstí až k výstavě. Bylo jich několik set. Největší část soukromých povozů měla koně ozdobeny stuhami červeno-bílými a slovanskou trojbarvou. Nejskvostněji byly vyzdobeny vozy, ve kterých se vybrali na výstavu protektor s čestnými předsedy a předními zástupci obce pražské.

Ti vyjeli od Staroměstské radnice pražské průvodem budícím všeobecnou pozornost a nadšení. Otvírala jej čestná stráž jízdného Sokola pražského, v prvním voze seděli místopř. výstavy A. Häusler a člen výkonného výboru obecní starší A. Storch, kteří si přijeli pro vzácné hosty, ve druhém voze protektor výstavy starosta pražský Č. Gregor a čestný předseda hrabě Jan Harrach, ve třetím první náměstek starostův dr. Jan Podlipný s čestným předsedou poslancem K. Adámkem a ve čtvrtém druhý náměstek starostův dr. J. Kiihn s čestným předsedou školním, radou Fr. Bartošem. Čestnému předsedovi hr. A. Sylva Tarroucovi nebylo lze toho dne do Prahy se dostaviti. Průvod byl zakončen opět čestnou stráží jízdného pražského Sokola. Bystrým klusem jel Malým náměstím staroměstským, ulicí Karlovou, Nábřežím, Ferdinandskou třídou a dalšími vesměs ozdobenými třídami k výstavě, jsa všady vítán a hlučně pozdravován od rozjařeného obecenstva, přeplňujícího všechny chodníky s obou stran, a kupícího se zvláště před výstavou.

Již od půl desáté přijížděly povozy se zvanými hosty, jak bylo ustanoveno, k postrannímu vchodu do výstavy. Odtud hosté pěšky se ubírali ku hlavnímu vchodu Národopisného paláce, kde členstvo pražského Sokola tvořilo čestnou stráž a udržovalo volný vstup ku královskému pavilonu. Pouze přední oficielní hosté — místodržící hrabě Thun, nejv. maršálek kníže Jiří Lobkovic a vzpomenutý právě průvod protektora, čestných předsedův a náměstkův pražského starosty, zemský velitel polní zbrojmistr hrabě Grünne a policejní ředitel Dörfler — vjeli do výstavy hlavními vraty.

U vchodu do Národopisného paláce vítáni byli všichni hosté jménem výkonného výboru od předsedy hraběte Lažanského a místopředsedy Šuberta. Dostavilo se jich — pánů i dam — asi dva tisíce —dámy se odebraly na ochoz střední části paláce v prvním patře, muži zůstali dole, sestupujíce se kolem královského pavilonu. Byli tu členové zemského výboru, čeští poslanci ze všech zemí koruny České, kromě jmenovaných již hodnostů president vrchního zemského soudu rytíř Rummler, předseda České Akademie J. Hlávka, generální vikář msgr. Hora s mnohými jinými preláty, hosté z jiných zemí slovanských, členové hlavního výboru Národopisné výstavy českoslovanské, zástupcové všech státních a samosprávných úřadů, deputace českých měst a okresů, učenci, spisovatelé, umělci, žurnalisté, někteří členové šlechty, zástupcové spolků a vůbec vše, co chová Praha v národním a společenském životě vynikajícího.

O 10. hod. počaly rány z hmoždířů oznamovati nastávající slavnost, a přesně o 10. hod. 10 vteřinách — jak bylo ustanoveno — počala slavnost sama. Prostorami paláce zavzněly velebné zvuky varhan, hosté,— vynikající hodno-