stové stáli v pavilonu královském — odkryli hlavy a palácem i srdci všech přítomných zachvěl český chorál sv. Václava, zpívaný na ochozu paláce výrazně a vroucně pražským »Hlaholem«. »Svatý Václave, vojvodo České země — nedej zahynouti nám i budoucím« znělo to za průvodu varhan k nebesům a k soše téhož světce — patrona národa našeho a tím i naší Národopisné výstavy — která stála ve středu královského pavilonu. Nejvelebnější to, ze srdce a k srdci jdoucí, počátek slavnostního úkonu, jaký jen mohl býti...

A když dozněl chorál a dozvučely závěrečné zvuky varhan, vystoupil předseda výstavy hrabě Vlad. Lažanský na čtvrtý stupeň královského pavilonu a pronesl tuto řeč:

»Velevzácné slavnostní shromáždění! Vážím si úkolu, že jest mi dopřáno vás, velectění hosté dnešní slavnosti, jménem výkonného výboru národopisného pozdraviti v těchto nádherných síních, které vystavěly v roce 1891 vlastenecký smysl a obětavá práce mužů zasloužilých a které vydávají svědectví o jednom z nejskvělejších listů našich kulturních dějin nové doby. Vzpomínaje vděčně a s obdivem naší velkolepé zemské výstavy jubilejní, vítám vás českou srdečností a účinností k novému podniku, který sloužiti má k nové cti českému jménu a českému národu, v pokojném zápolení světovém mezi národy. Naše výstava získá vaší přítomností, velectěné dámy a pánové, kteří jste se zde shromáždili ze všech niv Čech, Moravy a Slezska, zvláštního lesku a hlubokého významu.

Naše výstava vyhovuje již dávno cítěné potřebě českého národa, aby se sám poznal, by poznal svoji svéráznost,

své vlastnosti a své síly. Národ náš, obklíčen jsa cizími národy, nevelký jsa počtem, podléhal mnohdy ve svém

kulturním rozvoji cizím vlivům. Tím však větší jest naše povinnost ukázati světu, že vzdor těmto vlivům kořeny

českého národa zůstaly samostatné a samorostlé. Povinností naší bylo a jest, abychom jakožto dobří a vděční synové

své vlasti pátrali po svéráznosti a památkách, po mravech a obyčejích, slovem po životě svých předků, povinností

naší jest, abychom sledovali stopy českého ducha a české lidovosti našich domácích, společenských a vůbec kulturních

zřízení až ku prameni veškeré lidovosti, do pokojných obydlí našeho silného a venkovského lidu. A co v naší lidovosti

dobrého, krásného a vznešeného najdeme, to chceme zachrániti, a tím sebe ve všech kulturních odvětvích ob-

čerstviti a zúrodniti.

To jest idea, která zakladatele této výstavy vedla, která obětavé a zasloužilé odborníky a sběratele na všech nivách vlasti naší naplňovala a k práci povzbuzovala. Této idei děkujeme za mnohé krásné národopisné výstavky krajinské, které rozněcovaly v nejširších vrstvách zájem pro národopis, a které i pro naši výstavu byly prospěšnou průpravou, za niž jsme díky zavázáni — a tato myšlénka národopisná spojuje nás dnes všechny, ať náležíme k stranám a směrům kterýmkoli, k pokojnému, nerozlučnému dílu veškerého českého národa, abychom holdovali národnímu duchu v naší kultuře a v našem pokroku.

Přečetné jsou poklady české vynalezavosti, českého vkusu, českého rázu v našich obydlích, zvláště na venkově, v zařízení našich všedních potřeb. Čech a zvláště český a moravský Čech věren jest ve svých krajinách svým malebným krojům; prosté, srdečné mravy provázejí život jeho od kolébky až do hrobu, jeho rodinný a náboženský smysl jest hluboký a živý, v jeho řeči, příslovích a pořekadlech jeví se vzácná moudrost; jeho písně a hudba slaví nejkrásnější triumfy ve všech zemích, až za oceánem, a všude snaha po pokroku, vzdělání a zdokonalení v našem lidu odstraňuje překážky, které se mu do cesty staví. Tak jeví se na naší výstavě obraz zdravého, silného a mladého puzení našeho lidu po kulturním pokroku.

Více než tři léta vynikající odborníci a sběratelé věcí pracovali s bezpříkladnou obětavostí, aby vám znázornili to, co nynější výstava poskytuje; architekti, malíři a umělci všech odborů přičinili se, aby tyto sbírky vsazeny byly do uměleckého rámce. Ale přes to nebylo by naše dílo provedeno bývalo, kdyby často osvědčená obětavost našeho národa nebyla se opětně skvěle a vzorně ukázala. Sněm království Českého s vlasteneckým svým předsedou v čele a zastupitelstvo našeho král. hlavního města Prahy věnovaly našemu podniku značné subvence; skoro všechna větší města česká, okresní zastupitelstva, naše národní peněžní ústavy a spolky, přečetní jednotlivci přispěli podle svých sil ku provedení našeho podniku. Budiž na tomto místě všem vysloven nejoddanější dík — a zvláště srdečně budiž vzpomenuto nesčetných vlastenců, kteří nejsouce požehnáni světským zbožím svým haléřem přispěli k našemu dílu. Neboť právě jejich haléřem naše výstava stala se tím, čím jest, společným, nerozdílným majetkem celého národa.

Za několik okamžiků uzříte, velectěné dámy a pánové, jakožto nejpřednější zástupci našeho lidu, co jsme vám mohli vystaviti. Podrobujeme se vaší kritice. Byť i naše výstava stvořena byla především ke cti českého lidu, k poučení a sesílení jeho, přece jsme hrdi na to, že můžeme i jiným národům ukázati ovoce své práce, obraz své svéráznosti. Zveme je všechny co nejzdvořileji, zvláště ony národy, kteří s námi žijí pod jedním žezlem panovnickým, všechny ony národy, kteří po krvi nám jsou blízcí, naše sousedy a vůbec všechny kulturní národy. Kdyby i zvláště naši užší krajané německého jazyka vyslechli toto pozvání, mohou býti ubezpečeni, že my, jako domácí páni na této ryze české výstavě přijmeme je se slovanskou pohostinností a návštěvu učiníme jim názornou a příjemnou.

Jakož láska k našemu lidu byla pružinou našeho konání a snažení, tak táž láska našeho lidu staniž se nám

mírným soudcem, kde jsme nedosáhli všeho, oč jsme usilovali. A tak odevzdáváme své dílo do ochrany veškerého

národa, který zajisté svým vlasteneckým nadšením a svojí rozumovou obezřetností nad ním bude držeti svou ruku.

Vás pak, velevážený pane starosto, který jste laskavě přijal protektorství výstavy ve jménu veliké slavné

mateře českých měst, prosím uctivě, abyste výstavu zahájil.« —

Pochvala a nadšený souhlas, kterými byla řeč na četných místech přerušována, ozvaly se tím mocněji a všeobecněji při jejím ukončení. Bylo znáti, že veškeré shromáždění, představující výkvět inteligence a síly národní, proniknuto jest vědomím o všestranném velikém významu díla naprosto originelního.