Pohled k „Větrníku" a hradu Kokořínu.

Protektor výstavy, starosta kr. hl. města Prahy Č. Gregor, ujal se na učiněné k němu vyzvání slova a promluvil takto:

»Milý lide český! Vzácní páni hosté! Dříve než vyhovím vyzvání velectěného pana předsedy pro Národopisnou výstavu českoslovanskou, urozeného pana hraběte Lažanského, dovolte mi jen několik slov; neboť po řeči vlasteneckým citem prodchnuté o vzniku a obsahu naší výstavy těžko cos nového a lepšího připomenouti. V první řadě vzpomenouti musíme, jak toho každý věrný Čech při každé významnější příležitosti činí, našeho nejjasnějšího císaře a krále, za jehož moudrého panování hlavně národ náš dosáhl v poměrně krátké době netušeného duševního rozvoje, tak že v moderním boji soutěžném zaujímá nyní místo vždy čestné, ano mnohdy i vynikající. Proto proniknuti všickni hlubokou úctou před posvátnou osobou našeho milého panovníka, zvoláte se mnou všichni: Našemu nejjasnějšímu císaři a králi: Sláva! Sláva! Sláva!« (Nadšené volání slávy.)

Po těchto slovech zapěl Hlahol hymnu rakouských národů, načež protektor pokračoval, pravě:

»Po krásných dnech výstavy jubilejní, teprve čtyry roky minulé, ve které národ český na odiv postavil význam svůj v průmyslu, zemědělství a obchodu, zahajujeme výstavu novou, národopisnou, ve které znázorněno vše, co vyznačuje svéráznost národa našeho, co nakresliti má duši a srdce jeho, naznačiti