Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 85

nebo pro chudobu nemohl vyhověti podmínkám tu kladeným a konečné, že Přemyslovci valně byli zněmčilí, přijímáni do země cizinci — Němci — a to nejen v nová hvozdová sedliště, nýbrž i v staré české osady změněné v nová města. Na pomezí vznikl tím pás s obyvatelstvem německým (neboť i mocnější rodové panští a vyšší klerus šli za příkladem králů), který nebývalými právy a svobodami nadán byv nemálo vzmáhal se na úkor domácího lidu. Toto hnutí zpestřilo jazykový obraz, neboť vzniklo množství ostrovů a ostrůvků jazykových, jež novými přírůstky splývaly vždy u větší plochy. Zajímava byla by mapa této doby, leč nemohl jsem více poříditi na výstavu, než mapu představující lesy a hvozdy, nejstarší kmeny a hrady, města královská a zemské cesty (tyto hlavně dle mapy Klaudianovy z r. 1518).

Pronikavé tyto změny hospodářské a civilisační neměly však mocného vlivu na hranice nářečí, jako spíše na jich vniterný vývoj, neboť ze styků s řečí cizí i řeč domácí nenáhle přijímala slova a snad i změny hláskové podle ní


Hanácký grunt.

Dle fotografie H. Janouška, člena K. Č. F. A.

(hús — haus : súd — saud?). Většího pohnutí však dostalo se nářečím českým zejména v Čechách ve stol. XIV., kde husitské hnutí způsobilo náhlé stěhování se nespokojeného obyvatelstva s místa na místo, opuštěné osady německé znovu osedlé jsou Čechy, mnoho vsí vypáleno a zničeno, lid pak uběhl nebo převeden na místa bezpečnější. Také čtení náboženských spisů a biblí působilo mocně na nivelisaci nářečí. Čím dále střediska tohoto proudu, tím byly vlny slabší, jak patrno je podnes na vých. nářečích. V Čechách velmi značně otupena hranice jednotlivých nářečí, za to rozšířena je velice plocha jeho. Toto šíření zejména roste ku konci XV. a během XVI. století, tak že jazyk svatováclavský hlaholí i na dvoře polském a uherském, a též osady české v těchto zemích se množí.

Nešťastný odboj zištných stavů uvádí národ v bídu třicetileté války, která v hrůzách svých pohltila nejen květ, nýbrž i kořeny českého lidu a způsobila neslýchaný úpadek všeho života zvláště v Čechách a na Moravě. Pokud se nevystěhovalo nebo nebylo znásilněno a vyvražděno obyvatelstvo české, rozuteklo se před přáteli i nepřáteli po lesích a horách a způsobilo velikou směsici. Když nastal konečně pokoj, vracelo se, ale s ním i jiní a také cizí, takže bouři tuto přestála částečně jen nářečí pohorská a vsi po místech málo přístupných roztroušené. I tu dialektologie věrně kráčí s historií po spustlých nivách a nepřístupných lesích.


Předchozí   Následující