Lis v přední síni (»šije«) býval dříve velmi těžký, kamenný, trámce, z nichž sestaven, byly velice massivní. Nyní však se nahrazuje lehčími lisy moderními, místy i konstrukce železné.

Mimo lis nalézá se v búdě ještě různé nářadí k tlačení hroznů potřebné, prázdné sudy, skleněné koštýře (hevery), kterými se víno ze sudu koštuje a hostu podává — pravý slovenský hospodář vždy vysrkne poslední krůpěj sám, — pak stůl, lávka a jiné.

Moravské Slovensko je kraj víno-rodý, s půdou pro pěstování révy tak příznivou, že by se toto odvětví zemědělství dalo vysoko povznésti a dobré druhy a dobré ročníky vín zdejších nezadaly by ani vínům rýnským. Nejlepší vínorodé půdy nalézají se k jihu, mezi Uherským Hradištěm, Kyjovem a Hodonínem u Blatnice, Polešovic, Syrovína, Oujezdce, Bzence, Bojanovic. Bohužel lidové vinařství na Slovácku stále upadá a sklepy čím dále tím více pustnou. Příčinou toho je vysoká daň z vinohradů a značná práce, kterou víno, — má-li se dařiti, vyžaduje. Již nyní polovina sklepů je prázdných a slouží místo vínu k ukládání zemáků.

Slovenská búda.

@II@2@HORÁCKÝ GRUNT výstavní postaven byl dle návrhu arch. R. Kříženeckého po vzoru horáckých dědin hlavně Sazomína u Velkého Meziříčí. Stavení toto jest rozlehlé, postaveno »všecko ode dřeva«, pouze s podezdívkou, stěny jsou trámové a mezery vyplněny maltou a hlínou. »Zamazávky« tyto jsou obíleny. Trámy »zapouštěny« jsou v sebe tak, že výřezy tvoří jakous výzdobu, jak si lid v ní libuje. Trámy kladeny jsou na sebe vodorovně až k »podkroví«, kde vazba krovů začíná. Tato jest při důkladnějších staveních dvojitá a při takovéto bývá na střeše jakýs výstupek, do něhož vikýře, buď velké k skládání sena a slámy přímo na půdu sloužící, neb menší provětrávací, zasahují. —

Štít u našeho gruntu souvisí s vazbou podkroví, jest prkenný a mezery lišatkami (latěmi) spojované; průřezy provětrávací a světelné jsou dosti ozdobně proříznuty. Štít nejde docela do ostrého hrotu, ale jest jaksi seříznut a »lomenica« (kalenec) dvojmo hustě šindelem pokrytá ze spodu deskou podložena.

Část střechy přesahuje, majíť horáci rádi široké »vodkapy«, tak že možno pod přesahující stříšky rozličné hospodářské náčiní věšeti. Kousky krovů takto vyčnívající jsou trochu poříznuty, jako zakulaceny, jak říkají »zavo-krouhleny«, což hezky vypadá.

Horácký grunt na výstavě Národopisné upravený sestává ze dvou stavení: hlavního, jak se říkává »na domě« kde jest obydlí hospodářovo, souvisíc jedním krovem a střechou s maštalí (konírnou), chlívem (kravínem) a šupnou (kůlnou). Stavení menší přes dvůr postavené jest výměnek, souvisící krovem s komorou, chlévem výměnkářovým, stodolou a přístodůlkem; od průčelí, ač o kus zpět ustupuje, pojí se pod týž krov ovčík, použitý za šupnu.

Kdežto u stavení hlavního jest u vchodu do domu a chlévů zvýšený tarásek z kamení postavený, tak zvaná »záprseň« (zápraží), nachází se výměnek v úrovni dvoru; před vchodem do domku a komory jest střecha prodloužena a opírá se na několik jednoduše otesaných, též »zavokrouhlených« sloupků. Jmenují to »žundr« a jest tam lavička k posezení. Vchod do dvora jest se strany průčelně opatřen podle ovčíku kusem plotu trámového, velká prkenná vrata na vrchu opatřená šindelovou stříškou zavírají se na »záporu«, trámec ve skobě se otáčející, a jsou zavěšeny v kruzích místo na panty. Podle jest »branka«, menší dvířka, jimiž se po mírném svahu vchází přímo na záprseň.

Zadní část dvora ohraničuje plot »kůlánový« z trámců neotesaných, vodorovně na sebe položených a jednoho do druhého »zapouštěných«. Vrata jsou protilehlá vratům předním a podle rovněž malá branka vede na humna.

Vejdouce do hlavního stavení dveřmi, jichž » futro« (pažení) jest též trochu ozdobně zaříznuto, octneme se v malé síňce, do níž ústí dvoje dvéře. Protější dvéře domovní vedou do »černé« kuchyně, kde se vařívá v létě. Nachází se tu ohniště a »prsk« do pekárny a kamen, které jsou ve světnici postaveny. Pod prskem pekárny vyhloubena jest v cihlové podlaze »budlina«, do níž vedou dva schůdky, slouží k tomu, by osoba do pekárny chléb sázející nemusila

klečeti, ale mohla do budliny sestoupiti a posaditi se na podlahu.