V průčelí seknice na pravo stojí starodávný dubový trnožový stůl a u něho židle.. Za ním v rohu je koutní skříň, do které ukládá hospodář důležitější písemnosti, kontrakty, úřední listiny a pod. Spočívá na lavicích, které se kolem stěn táhnou. Méně důležité listiny zandávaly se pouze za trám. Při stropu v římsách umístěny jsou bílé talíře, ozdobené ptáky, květy, jelínky, dál též nádobí cínové různých druhů. Pod nimi je police s květovanými koflíčky, však též bible nebo špalíček písní tam se ukládal. Na kolících visí džbánky, kalendář a opasek. Obrázky na stěnách jsou většinou malované na skle. Oblíbeny byly u katolíků obrázky svatých, u protestantů biblické průpovědi a též toleranční patent málokde scházel.

Všelikdes měly za rámcem všeliká říkání vážná i žertovná s lidovými ornamenty, provedenými rukou necvičenou. Na výstavě byly dva (sv. Václav a sv. Martin) provedeny v první polovici tohoto století Hlineckým truhlářem Sokolem. Na stole vystavena byla láhev bohatě omalovaná s nápisem: »Na zdraví všem pánům hostům.« Z hrdla trčela charakteristická svatební kytka s kohoutkem a pozlacenou drůbeží. Láhví těchto užívalo se při svatebním veselí. Mimo to rozloženy byly na stole rychtářské právo a různé druhy usušeného pečiva. Nad stolem vznášela se papírová holubička. Ve čtvrtém rohu postavena byla starobylá postel, pěkně malovaná, z části zakryta koutními plachtami s vyšitým širokým červeným pruhem a ozdobena krajkami. U dveří visely hodiny s kukačkou, blíž kamen starý květovaný lžičník a nebarevné lžičníky s vařečkami, vidličkami, lžícemi, paličkou na maso, ježky atd. Toto vše jsou zároveň ukázky lidového průmyslu dřevařského, na Hlinecku silně vyvinutého. Hlinecko slynulo též ode dávna výrobou hrnčířskou a proto nalézáme kolem kamen, na kamnech hojně krásných výrobků, hrnců, krajáčů, rendlíky, čepeky, karhany, kuthany, pekáče, ceďáky a pod.

Seknice východočeského statku byla též jaksi oživena figurínou sedláka v starodávném kroji, který stál vedle stolu. Oděn byl na zimu. Na těle režnou košili s límcem, podvázaným šátkem, na nohou krátké koženky limburačky a přehrnovací boty, pod kabátem červená vesta, boky kryl vyšívaný opasek, hlavu pak vydrovka. Přes kabát byl ještě oblečen dlouhý, bohatě vyšívaný kožich, hodně již starý a patrně již vícekráte přešívaný.

K seknici po levé straně přiléhala jednak kuchyň, jednak světnička čili přístěnek. Obé dohromady s hlavní světnicí sloučeno jest v jedinou budovu obytnou. Přístěnek byl buď výměnkem anebo jaksi parádním pokojíkem hospodáře. Opakuje se v něm skoro totéž, co jest umístěno v seknici, jenom že je celek skrovnější. Místo dvou oken, má na náves jen okno jediné a též v poboční stěně jest zas jediné okno. Podlaha i stěny jsou z prken. Do sedničky uložil hospodář malované truhly a skříně. Tam ukládá se pěknější prádlo, šaty, modlitby, památní věci, obrázky z pouti, všeliké šperky, a v tajných přihrádkách i úspory. V koutě postavena malá kachlová kamna, pro výměnkáře bývala tamtéž postel. V obou místnostech obydelných umístěny též kolovraty, přeslice, kužely, motovidla s počitadlem, k nimž náležely v komoře drhla a česlice. Připomněli jsme již, že rolník na Hlinecku jmenovitě v zimě zabýval se též tkalcovstvím, a dodáváme k tomu, že též na poli hojně len pěstoval, tentýž ve své pazderce zpracoval a nejen sám, po případě i se synem a čeledínem na stavu tkal pro domácnost režné hrubé plátno, nýbrž také hospodyně a dcery mu pomáhaly, s čeládkou přízi předly a tkaly, jemnější plátna bílily na bělisku. Také veškerá výbava pocházela z vlastní vypěstěné příze a byla domácí prací.

Hned vedle dveří do sekničky vedly druhé dvéře do kuchyně, která zároveň spojuje síň se sekničkou. Z kuchyně vytápějí se kamna v seknici a otvor, jímž se přikládá, slove ústa. Nad ústy jsou copouchy, vedle nich jiné otvory, nade všemi byla pak sklenuta zeď věncem. Výše pak byl ve zdi proražen otvor do komína, kamž stahoval se z pece a pekárny kouř. Před ústy a pekárnou vyzděna byla nízká pecina. V druhém koutě umístěn byl kotel pro vyvařování plátna. Celá kuchyň slabě byla osvětlována malým okénkem, a světlem vnikajícím komínem, tak že často musilo býti osvětlováno i ve dne loučí, zasazenou v železném skřipci na dřevěný svícen (loučník , u něhož stála nádoba s vodou, do které z hořící louče padaly uhle. Nářadí v kuchyni bylo vždy po skrovnu, trochu dříví, špalek na štípání, lopaty k strkání chleba do pekárny, vidlice a vozejčky, na nichž strkaly se hrnce do pece, díže, ošatky a dřez, to bylo vše.

Z kuchyně vyjdeme opět do síně. V síni postaven vedle dveří veliký vál na změkčení prádla, odtud též vedou schody na půdu, tu a tam po různu vidíme malovanou truhlu nebo almaru. Blíž schodů jsou padací dvéře do sklepa.

Ze síně na levou stranu proti seknici vchází se do stájů, proti kuchyni do komory. V komoře, která jest klenutá a do níž vniká světlo malým okénkem, postavena jest spižírna, na níž jest vyřezán letopočet 1749. Jinak jest komora skladištěm různého domácího nádobí. Díže, valcha, kosiště, krbek (pro brousek sekáčů), lopaty, vidle, hrábě, cepy, trdlice, krupník a jiné a jiné věci. Na lavicích stojí krajáče s mlékem, pernice s trdýlkem, různé mísy, pod lavicí dřeváky a hoblíky na louče. Na stěnách zavěseno různé dřevěné nádobí. Od stropu visí žebříček pro chlév a na háku uzenina. V mouční truhle má hospodyně zásoby mouky. Ve výstavním statku budil pozornost též hasák na zdvihání klad, zdvihák, vynález rolníka K. Adámka z Jeníkova, a ruční heralecká stříkačka.

Z komory nebo také ze síně lze přijíti do stáje. V stáji ve skutečnosti bývá palanda čelední, stírka pro vodu, různé postroje a pak upravena jsou stání rozdělená bedněním. Ze stáje možno vejíti do sklepa, jenž nalézá se pod srubem. Do sklepa ukládají se plodiny, do srubu pak vymlácené obilí a nepotřebné části nábytku.

Seknice s přístěnkem, kuchyní, síní, komorou, stájí a srubem tvoří dohromady vlastně jedinou velikou budovu, srubem zakončenou. Na srub sám chodí se po schodech ze dvora vedoucích. Zevně přiléhá k této skupině dřevník se studnou. Ve dvoře v úhlu pojí se řezárna, s níž dále sousedí chlévek.

Na dvoře samém proti síni urobeny jsou chlévky pro vepřový dobytek, po případě pro drůbež a také záchod. Vedle nich podél záhrobně upraveno je hnojiště.