Druhdy nosívala se pod šněrováním zvláštní pod-kovitá a vyšívaná, u svobodných lepenkou tuhá, u vdaných polštáříky zvětšená vložka, která však již takměř zanikla. Zástěra bývá velká, bílá nebo modrá, punčochy červené, často na »cviklích« vyšité, střevíčky hluboce vykrojené a mašlemi zdobené.

Starší ženy mívají kabátky krátké s nadmu-tými nahoře, dole pak nízkými rukávy. Druhdy nosívaly i čepce dosti vysoké, vyšité anebo pestrým hedvábím obložené a šátkem nebo plínou z předu obtočené a zvláštní delší pláště a krátké kožíšky, jak je všude skorem nalézáme v první polovici století tohoto mimo Slovácko.

V okolí Velk. Meziříčí nosívali mužové kože-nice černé nebo žluté (ty bývaly barevně vyšité) do kolen, po stranách dole s několika knoflíky; na leto kalhoty manžestrové. Vestu měli tmavou soukennou, nebo manžestrovou, po krk zapnutou s jednou nebo dvěma řadami hustých knoflíků. Někdy byly vesty i květované. Kabát se šosy až do lýtek býval šedý nebo oblakově modrý a měl široký límec a lesklé kovové ploché knoflíky; podobal se tedy úplně šosákům městským z let třicátých tohoto věku. Vedle kabátů nosily se i modré pláště límcové známého rázu se 3—5 límci. Košile měla límečky na zapínání nebo na zavazování tkanicemi, ale rozporek její byl — na zádech! Límeček u krku jen někdy býval vyšitý, obyčejně se převazoval úplně tmavým, zřídka květovaným šátkem. Boty byly shrnovací a často, když se natáhly, až po rozkrok dlouhé. Chudší lidé nosili holinky kratší, po kolena. Hlavu pokrývala v letě čepice z »kašketu« nebo klobouk, pod nímž starší mívali černou čepičku, v zimě čepice beze štítku s prýmkem, kolem čela nebo »persiánky« válcovité až třetinu metru vysoké ze šedé kožešiny, po jedné straně mašlemi zdobené.

Ženy nosívaly sukně »cajkové« jednobarevné i měnivé, někdy i hedvábné, na obyčejno kartounové. Spodní byly na zimu ze »šerky«, na leto z kanafasu. Fěrtochy byly hedvábné, černé, »cibulové« (bledě červené), modravé, červené, nebo kartounové i plátěné bílé. Tyto bývaly poněkud vyšívané. Kabátky hluboce v předu vystřižené a cajkové nebo damaškové, na zimu ustupovaly však kožíškům, podšitým kožešinkou bílou »s troubčičkami«, v předu rovněž hluboce vykrojeným, u krku a rukou s liščinovým prýmkem, však též i z jiné kožešiny. Později na místo kabátků nosily se »spensly« nevykrojené s rukávy nahoře nadmutými, u rukou úzkými, a na konec i tyto »spensly« se vykrojovaly. Do výkroje kabátku a kožíšku přišel kolem krku šátek hedvábný, mušelínový nebo i bílý a tu na cípech zadních vyšitý. Svobodné nosívaly však v letě rukávce »košile s pufnama«, s krejzlíčky u rukou a k těm lajblíčky damaškové nebo hedvábné ohnivých barev na háčky nebo později na šněrování a v předu i zadu na švech větvičkami a kvítky vyšité. Na hlavě nosívaly svobodné i vdané čepce černé, stříbrné i zlaté s velkou na zad ohnutou a na drátech připevněnou střechou. Jen v některých osadách nosily se čepce bílé, často vyšívané z předu krajkami, vzadu mašlí z drahých pentlí, zdobené na způsob českých holubinek. Tyto čepce nosily ale jen vdané. Stařeny si čepce k vůli teplu podšívaly. Vedle čepců nosily se i šátky pestré (sacké) na hlavě, na »věnec« (babku) uvázané. V zimě pokrývalo si pohlaví ženské hlavu »plínami«, jež vázalo si po způsobu žen z Blatska (svobodné), nebo tak, že cípy za krkem se »na babu« uvazovaly (vdané).

Noha vězela ve střevících nízkých, na den všední v pantoflích nebo bačkorách. Na krku nosívaly tu parádnice perly a koraly s křížkem nebo penízem.

Kroj nynější se tu ovšem již velice poměštil. Jen černé zimní koženice a kožich vzadu s tulipány jsou poněkud

krojové u mužských. Vázání šátku »na věnec«, živůtek bez rukávů a sem a tam plína na hlavu připomíná poněkud dávné časy u ženských!

Podobný šat nosil se s malými odchylkami i na Bystřicku.

V okolí Znojma rovněž obvyklé byly u žen a děvčat ony černé čepce s vysokým, do zadu skloněným a na drátu připevněným štítem krajkovým a průsvitnými stuhami vzadu. Čepce ty však nejsou přísně vzato krojové, spíše

Kroje od Velkého Meziříčí.

Fotografie figurín.