Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 177

ještě starobylou úzkou šatku na koncích vyšitou. Šatka ovíjela se kolem čela, zavazovala se v týle a konce splývaly na záda. Vdané měly hlavu krytu zvláštním útvarem čepcovitým, t. zv. rajdákem. Ve století minulém svobodná děvčata měla vlasy v jeden dolů visící lelík spletené. V tomto století tento způsob úpravy vlasové, na Slovensku, Valašsku a Těšínsku takměř všeobecně obvyklý, na Hané znenáhla ustupoval zavíjení pletenců dvou kolem hlavy. Nohy Ha-naček vězely vždy v punčochách bílých neb červených a v nízkých, druhdy jirchových střevíčcích s mašlemi a přa-skami; pouze na Záhoří tetky a stařeny nosívaly v zimě vysoké krpce z bílé huně, rázu valašského. Šla-li děvčice za družičku, nebo byla-li nevěstou, dostala na hlavu tu vyšší, onde nižší »pentlík« (pantlík) skládající se v podstatě ze široké, zrcátky a bůstkami i buillonem v různých ornamentech zdobené lepenkové koruny. Nad čelem visely drobné žluté penízky, nahoře byl věnec z červených pentlí, místy i krámských květů. Vzadu splývala až k pasu změt dlouhých četných pentlí. Na Záhoří nenosily nevěsty a družičky pentlíků, za to velké, z krámských květin a kovových plíšků urobené věnce. K úboru pentlíkovému patřila úvodnice neboli nevěstinská plachta, uprostřed bohatě žlutě nebo i bíle hedvábem vyšitá. Mladá matka, když byla v »koutě«, ověšovala postel svoji koutnou plachtou (koutnicí) zpravidla pěkné

práce prolamované a přízí barevně vyšitou.

Největší odchylky od hanáckého kroje ženského byly na Vyškovsku, kde nosily se juž sukně a na krku často bílé »půlky«, šátky to bílé v cípech více méně bohatě, zřídka však hedvábem vyšité, kteréž přes prsa se křížem kladly a konci pod pentli fěrtůšku zastrčeny bývaly. Na krku objevují se tu juž častěji korálky. Rukávce s obojkem nosí se však obyčejně bez půlek. Úprava celková více k brněnskému kroji se chýlí. Také kroj na Třebovsku měl poněkud hanácký ráz, pointovaný hlavně vysokým pen-tlíkem nevěst, rukávci s velkým krejzlem a taclemi. Kordulka měla však již šněrování z předu (anebo kovovou přasku), a v něm zvláštní vložku obdélníkovitou; pod límcem fěrtůšku nosil se ozdobný pás kovový, přes ramena pak mívala ne-


Hanáci z Křenovic u Kojetína.

Fotografoval Jos. Klvaňa.

věsta — dlouhý fialový plášť červeně podšitý. — Mužové ovšem nechodili hanácky, ba ani horácky, neboť mívali tu na Třeboňsku panta-lony, šosáky černé, s krátkým životem a vysokým límcem, bílé kvítkované vesty, košile s knoflíčky a vázankou pod krkem a — cylindr.

Mužský kroj hanácký charakterisují jak juž uvedeno, červené ony koženice. Na pravém břehu Moravy mezi Kojetínem a Kroměří-žem bývaly, bá dosud se nosí, baňaté (baně, jinak »plundry« nebo »plky«, též »pltě«), v baních řásně se-vrapené. Ostatně jsou úzké, ale vždy sahají pouze pod kolena. Tu jsou uvázány stuhami koženými, pěkně vykrajovanými. Na předu a na bocích bývají často barevným, hlavně zeleným hedvábem vyšity. Na Vyškovsku a na Záhoří byly v obyčeji místo »červenic« žluté ko-

ženky, úzké, po kolena sahající, a též na Prostějovsku, Litovelsku a Unčovsku místy vedle červených se nosívaly. Protože mezi botou o duté, lesklé holénce a koženkami by zůstal prázdný prostor, ovíjí se tu noha bílým pláténkem, přes něž se koženky ovazují a jež asi na dlaň široko se pod nimi bělá. Pláténka sloula »podléčky« nebo »vyléčky« a zastoupena byla ve století minulém, kde nosily se střevíce s přaskami i na Hané, punčochami. Ke všedním letním konopným gatím se nenosily »podléčky«.

Vesta (místy lajdík nebo marínka i frýdka zvaná) byla celá ze sukna modrého, černého, tmavozeleného a tím více a pestřeji v předu a na šůscích vyšita, čím mladší a bohatší byl chasník. Staříci nosili marínky bez vyšívání. Knoflíků bylo mnoho a plochých. Přes vestu nosíval se v chladnější dobu kabátec, spenzl, flanér, ale také i frýdka zvaný, z černého neb zeleného sukna, zřídka (na Záhoří) z modrého ušitý, a na šoscích, přednicích a výložcích rukávů i u kapes často přebohatě barevně, neb zeleně (na černém sukně) zdobený. Na Vyškovsku byly vesta i kabátec černy, jednoduchy.

Košile hanácká mívala široké, řásné rukávy, u pěstí černě vyšitými límečky spjaté. U krku byl úzký, černě vyšitý (hedvábem) límeček a na náramcích úzké smetanově vyšité proužky. Na Záhoří místo límečků vyšívaných byly tkané modré neb červené pásky. Na krku mívali Hanáci i Vyškováci zhusta černé šátky hedvábné ovázány.

Jelikož koženice byly nahoře krátky, upínal se na Hané kolem půlí těla pás široký, husím aneb i pávím brkem zdobený, přečasto i se jménem majitele. Hlavu kryl klobouk, dle krajů různý. Na Vyškovsku byl širokánský jako na Brněnsku, v okolí Kojetína menší, se střeškou ohrnutou nahoru a zdobenou šikmo varhánkovanými pentlemi, na Olo-múcku míval rovněž široké střechy, ale byl tvaru loďkovitého s konci v předu a zadu sehnutými a pln červených pentlí u svobodných. Na Kroměřížsku a Holešovsku bylo dýnko nahoře širší než u hlavy a střešky rovněž veliké, ale


Předchozí   Následující