Na západu přechází kroj do hanáckého — a tuto zvláštnost uvedli jsme juž u krojů na Brněnsku a sice z Čejkovic, kde jinak jsou zcela řádní Slováci, pokud řeči se týče. Na severu přechází kroj slovenský zase do valašského a sice na Luhačovsku, kde červené kordulky a kabátové haleny (župice) mužů, rukávce, vázám šátků pod bradu a ornament vyšivkový u žen úplné jsou rázu valašského. Na jihu zase, na t. zv. Podluží v okolí Břeclavy, je kroj příbuzný s krojem Chorvatů moravských z okolí Mikulova, a protože se tu na Podluží ve jmenech a v řeči a také v jiných věcech jeví nepopiratelný vliv kroatismu, který tu způsoben usazením Chorvatů podél hranic uherských, rakouských a moravských juž ve století šestnáctém, můžeme za to míti, že nikoliv řečení Chorvaté mikulovští kroj svůj od Slováků břeclavských si vypůjčili, neboť jsou úplně ve třech svých osadách Němci obklopeni, nýbrž že tu na Podluží jeví ráz chorvatský. Při hranicích uherských zase viděti v kroji slováckém vliv uherského Slovenska i příbuznost, a to nejen na Star. Hrozénkovsku, Březovsku a Velecku, než i v Sudoměřicích a hlavně v Rohatci. Na Kyjovsku lze dokázati dokonce i vlivy kroje českého, ve Vracově i německého — vlivy to způsobené přistěhovalci.

Celkem můžeme rozeznávati na moravském Slovensku neobyčejné množství (s luhačovským a bojkovským, které juž ráz valašský mají 26) různokrojů, z nichž uvedeny, buďtež jako nejrázovitější:podlužácký na Břeclavsku, dubňansko-milocký, kyjovský, dolácký v okolí Velehradu a Uherského Hradiště, kunovský v kunovickém okolí, uherskobrodský, vlčnovský, nivnický, uhersko-ostrožský, veselský, strážnický, velecký č. horňácký ve Velké a okolí, staro-hrozénkovský a luhačovsko-pozlovický. Ostatní jeví značné sice, ale povrchnímu pozorovateli přece jen nenápadné zvláštnosti. Nejjemnější rozdíly, jež mezi úborem, hlavně ženským téhož kroje, ale ze dvou různých osad existují, pozná jen cvičený zrak domácího obyvatele.

Moravské Slovensko bylo na národopisné výstavě bohatě figurinami, ba celými interieury zastoupeno a representováno. Ve světnici kyjovské byli umístěni mladí lidé z Mistřína a u těch jakoby návštěvou družička z Karlína kroje juž jiného, hovoranského. Skupina figurin před gospodou skládala se z hostí z daleka jakoby na trhu výročním se sešlých, a sice byly tu: žena z Jalubí kroje doláckého čili dolského, muž z Velké v haleně a jiný v kožichu (Horňáci), muž a žena z Boršova (Kyjovsko), muž a žena ze Starého Hrozénkova, muž a děvče z Dolněmčí (Nivnicko), muž a nevěsta z Vracova (Vracov na Kyjovsku má svůj vlastní a zvláštní kroj) a ještě muž, ale v kožiše z Hrozénkova

Před slováckou hospodou. Skupina figurín z moravského Slovácka.

Žena ze St. Hrozénkova, Muž z Velké, Muž z Boršova, Muž z Velké, Žena z Jalubí.

Dle fotografie F. Dvořáka.