Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 207

Průmysl dřevorubců čerchovských.

ZAMĚSTNÁNÍ LIDU.

@II@2@

Čechoslovany obývaná oblast slyne — přes mohutný, novověký rozvoj průmyslu v zemích našich — převahou půdy rolnicky vzdělávané a výrobnost její opírá se hlavně o výtěžky zemědělské.

Vždyť kromě lesů, jež v Čechách 29, na Moravě 27,4 a ve Slezsku 33,6% rozlohy zaujímají, vzdělává se rolnicky v Čechách 64, na Moravě 69,3 a ve Slezsku 63,5% veškeré půdy. Již v těchto několika číslicích spočívá pádný doklad účelné volby sídlišť, uskutečněné našimi předky. Jimi kromě rázu země vysloven i charakter lidu. Jestliže dnes ještě v Čechách více než polovina, na Moravě a ve Slezsku pak tři čtvrtiny obyvatelstva živí se rolnictvím a zpracováním i prodejem plodin zemědělských, byl poměr tento druhdy pro rolnické zaměstnání českého lidu ještě význačnější, takže není pouhou frází nazývati Čechoslovany lidem rolnickým a přisuzovati jim z té příčiny povahu mírumilovnou, smysl a náklonnost pro přírodu a lásku nevšední k rodné půdě.

A jako toto zaměstnání vtisklo ráz určitý jejich povaze, tak zase Čechoslované vlivem jeho vtiskli určitý ráz svým sídlům, jenž jeví se ve způsobu osídlení a vzdělání krajin, v názvech místopisných a pod., a přenesli tradice jeho i do svých projevů kulturních, do svých zkazek a pověstí i do svých dějin, vyvedše z pokolení rolnického i panovnický rod Přemyslovcův.

Než byli-li Čechoslované od těch časů již, co dějinné stopy jejich lze sledovati, převahou zemědělci, není tím vysloveno, že by u nich záhy nebyly se projevily schopnosti k mnohému jinému zaměstnání a v oborech těch stejně jako v zemědělství i duševní samostatnost ve příčině vynalézavosti a rázovité tvořivosti.

Národopisné výstavě českoslovanské, neměla-li obraz lidu českoslovanského zanechati kusým, bylo nezbytně přihlédnouti i k těmto věcem a právě jen se zřetelem k tomu, co v oboru lidového zaměstnání bylo a jest lidu českoslovanského majetkem vlastním a původním.

Stalo se tak skutečně s výsledkem dosti šťastným, ač netajíme si, že celý úkol v tomto směru nebyl a vzhledem k poměrně krátké době příprav ani nemohl býti vystižen. Jeť pole, jež zaměstnání lidu našeho po stránce národopisné otevírá, příliš rozsáhlé a tak vděčné, že by způsobem výstavnickým zasluhovalo a vyžadovalo obsáhlého, třeba i samostatného zpracování, jehož ne-li jinde, jistě v museu našem národopisném se mu dostane.

Nejvydatnější pozornosti jak v souborné výstavě, tak i ve výstavkách krajových a v dědině těšilo se vlastní zemědělství. Zemědělství v království Českém mělo pro sebe pozadí svého skvělého zastoupení na nedávné výstavě jubilejní, a proto snad poměrně menší zjevilo se pro ně účastenství nežli pro zemědělství ostatních částí oblasti českoslovanské. Nelze také upříti, že právě v Čechách zemědělství na vysoký stupeň se vyšinulo a tím právě nejvíce se odchýlilo od tvarů prvotních, s nimiž hojněji na Moravě a na Slovensku se setkáváme. Než i přes to není v Čechách samých, zejména v hornatějších jejich krajích, nedostatek typů prvotní práce, na druhé straně pak nelze ani novodobý pokrok přičísti zhruba na vrub cizích vlivů, nýbrž i v něm najíti možno podněty původní, podmíněné velkou duševní schopností, vnímavostí a snaživostí rolnického lidu našeho.

První počátky rolnického vzdělávám půdy připomenuli nám na výstavě Kopaničáři slovenští a pasekáři valašští — kolonisatoři půdy lesní. Hospodář zvoliv své sídliště vzdělal tu větší či menší, jeden celek tvořící lán půdy. k němuž přistavil svou chatu. Do jisté míry představuje tento malý hospodářský celek vzor, k němuž bychom se dnes po staletích rádi vrátili tam, kde průběhem doby původní majetek roztříštěn v přečetné dílce; opětné sloučení jich v celky dnes vynasnažujeme se usnadniti zákony o scelování pozemků. Než taková chata se svými polnostmi představuje i skutečný národohospodářský prvek. Chata vyrostla přímo z té půdy, na které stojí; stavivo


Předchozí   Následující