Z období jarního přenášívá se do zimního, ba častěji ve světnici se hrává než venku vlk či káča, kterou si děti též z bramboru zhotovují a i nejmenší vlkem zhotoveným z čamrdy a sirky na stole zatáčeti dovedou.

Z dřevěných hraček působí dětem nejmenším radost řehtačky a veverky, větším panny, koníci, nábytek, rozličné foukačky a trubičky, a děvčata již povyrostlá schovávají si z doby dětství malované truhličky na potřeby k šití a lecjaké tretky, korály a pentle. I hliněné a dřevěné pokladnice v podobě prasátek nebo pod. schovávají pro další potřeby.

Také hoši rádi zhotovují rozličné figurky, kteréž postavovány na kamna teplem se v pohyb uvádějí a leccos pracují. I povětrníky, s jakými na podzim děti sem a tam pobíhaly, vystrkují se nyní z oken a působí dětem radost.

Doba adventní přináší slavnost svatomikulášskou, nadílka působí dětem mnoho radosti, z ořechových skořepin zhotovují si »křepelky«, švestkoví Mikuláši a čerti se vděčně snědí. Vánoce donášejí koledu, hry na pastoušky a Betlémy.

Dětské hračky.

Ale záhy jest dětem ukončiti prvou dobu žití a po šestém roce ubírají se do školy. Proto připojili jsme k výstavce hraček i tabulku, lístek abecední s kohoutkem, rozličná pouzdra a pravítka. Ve škole zaměstnáno, nepřestává si dítko ovšem hráti a zábav hleděti. A se zábavami chápe se pomalu i práce. Zajisté, že seskupené hračky vzbudily v mnohých navštěvovatelích naší výstavy příjemnou vzpomínku na dobu mládí.

Dospělejší mládež vůbec hraček má jen po skrovnu a zábavy její dají se jen živě skutečným provedením ukázati. Pokud hrám se oddává, nemá snad jiné hry, ale zachovává tytéž, jež prováděla v dětinství. U hochů vyniká především přirozený, jejich vlastní tělocvik, skákání, házení, honění o závod, všeliké kozelce, zápasy za pase, všeliké hry při koupání atd., čehož všeho veliké bohatství má zejména mládež valašská a slovenská. Sází se, kdo dále, kdo výše dohodí, kdo lépe do terče trefí, a terčem je vše, co do očí bije, nejraději kostelní korouhvička, vysoké okno, ovoce na vrcholu stromu a pod. Duffek na Horácku zase vypočítává hry chlapců: zvon, hra na vojáky, černá — bílá, kotař, hastrman, železný most, koudel hoří, paní Růžová, plátynka, babo dej koláč, liška, barvy, oves, pastoušky, špaček, král, stoličky, rychtář, pantofel, klepačka, koňař, trantrybus, na ďíťata, beran, žindr, pirůžek; hry děvčat: na barvy, na prstýnky, na konopky, na Elišku, mlejnské kolo, na paní tetu, kňuklavá bába, pecínky. Většina těchto her i v Čechách se objevuje, třebas pod jinými jmény. Na výstavě provedli zvlášť slovenští hoši při moravských slavnostech pravá tělocvičná představení. Při dětských návštěvách školních provedla se veliká řada ušlechtilých her. Oddělení českého dítěte vyzdobeno býti mělo texty i nápěvy ukolébavek, říkadel, rozčítaček; bohužel nedošlo k tomu. — Dospělejší