Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující

Baroková mříž z výstavky města Prahy.

KRAJINSKÉ VÝSTAVKY.

@II@2@Již v pvních pracích a programech o výstavě Národopisné bylo pomýšleno na to, aby vedle soustavných odborů ústředních jednotlivé okresy nebo kraje charakterisovaly svůj zvláštní osobitý ráz, jakého dodaly jim poměry přírodní, vývoj historický, zděděná povaha kmenová a jiné poměry, zvláštní kolektivní výstavkou krajinskou. Myslilo se na to, že jednotlivé okresy nebo seskupení většího obvodu na svůj náklad vystavějí si k tomu účelu samostatné pavilony, ve které mohly by se uchýliti předměty pro ten který kraj zvláště charakteristické. Ale přihlášky k tomu nedocházely. Později uskutečnil tuto myšlenku jediný okres slanský. Přes to však u hlavních pracovníkův ustálil se názor a přání, aby osobitý život určitého kraje na Národopisné výstavě došel náležitého zobrazení, ježto v soustavných ústředních odborech tato krajová význačnost se ztratí. Proto ve výkonném a instalačním výboru vypracován plán a program pro oddělení krajinská. Na velkém sjezdu národopisném o sv. Václavě roku 1894 byl pak jednosvorně vysloven souhlas s návrhem výkonného výboru, aby k ústředním odborům a k lidovým stavbám s jejich zařízením ve vsi výstavní jako doplněk pojily se souborné výstavky obvodové. Mělo se tím dosáhnouti i větší rozmani-tosti. Vedle života lidu vesnického měl se bráti zřetel i na život venkovských měst jak v přítomnosti, tak v jejich kulturně-historickém vývoji. Hlavní váha položena zejména na interieury vesnické i městské.

Když později vyměněna ještě odchylná mínění o této věci s některými odbory venkovskými, když připojeny ještě některé námitky a opravy k návrhu podanému na sjezdu svatováclavském, přijato rozdělení zemí českoslovanských na 21 obvodů (12 pro Čechy, 6 pro Moravu, 2 pro Slezsko, 1 pro Uherské Slovensko). — Vedle toho měli svou zvláštní výstavku Čechové dolnorakouští a američtí.

Krajinské výstavky zemí českoslovanských byly umístěny na vnějším obvodu pravého křídla v paláci národopisném, a sice tak, že na severní straně s přibráním malé části ze středu pravého křídla rozkládaly se výstavky krajinských obvodů z Čech, na jižní pak výstavky z Moravy, Slezska a ze Slovenska.

Různé příčiny způsobily, že právě při výstavkách obvodových odchýlilo se skutečné provedení od vypracovaného programu. Tím vznikla jistá nesouměrnost mezi jednotlivými obvody. Platí to hlavně o krajinských výstavkách z Čech. Bylo by věru nespravedlivo podle konečného zastoupení v tomto oddíle na Národopisné výstavě posuzovati celou činnost národopisnou toho kterého odboru venkovského. Věrnější obraz jejich zdárné a záslužné činnosti podávaly přehojné a velmi často skvělé výstavky krajinské, pořádané v neobyčejném množství před výstavou samou po vlastech českoslovanských. Průběh, rozsah a význam těchto přípravných krajinských výstavek je vylíčen na jiném místě tohoto díla. V odděleních krajinských upomínaly na ně hojné fotografie.

Všimněme si těchto výstavek jednotlivých; podávalyť bedlivějšímu pozorovateli mnoho zajímavého poučení. Začínáme popisem výstavek českých. Slučujeme v příbuznou součást větší obvody nežli byly původně vytčeny na programu, protože také tím způsobem byla provedena jejich instalace.

Krajinské výstavky z Čech.

Prve nežli nastoupíme obchůzku po souvislém dlouhém oddělení krajinských výstavek z Čech, prosím laskavého čtenáře, aby se mnou zašel dolů ke vsi výstavní, kde ve zvláštním velkém pavilonu okres slanský umístil svou bohatou exposici. A celá tato budova se svým vnitřním obsahem je jen součást programem vytčeného 1. obvodu krajového, severozápadních Čech. Hlavní střediska tvoří Roudnice, Třebenice, Lovosice, Libochovice, Budyně, dále Louny, které na výstavě vedle Slaného nejvíce vynikly z tohoto obvodu; přidány sem svými exposicemi i města Mělník a Kladno. Oddělení toto, jež doplňovalo se s pavilonem slanským, umístěno bylo o sobě ve středu levého křídla národopisného paláce mezi vyšívkami a zvykoslovím.

Okres slanský pro zobrazení svého kraje pořídil si nákladný samostatný pavilon, pro který velmi vhodně volen starší tvar — při jednom statku podobném objevuje se letopočet přes 200 let starý — staveb lepenkových, ze všech českých krajů jediné ve Slansku se vyskytujících. Zbudován byl podle návrhu arch. J. Vejrycha. S rázem těchto staveb čtenář seznámil se již při souborném popisu staveb lidových (strana 147). Obmezuji se tedy jen na některé


Předchozí   Následující