dat o poměrech přírodních a zemědělských, jak je pilně zpracoval a na statistických tabulkách a podobných pracích vystavil ve svém pavilonu okres slanský, nám vnější obraz českého severozápadu lépe osvětlí.

Na 295,68 km2 mírné náhorní roviny, kde nejvyšší hora Vinařická dostupuje jen 410 m, roku 1890 žilo 46.897 obyvatel (r. 1850 bylo tu jen 25,991 osob). Obyvatelé tito bydlí ve dvou městech, 2 městysech, 77 vesnicích a 46 samotách. Viděti z toho, že půda obyvatelstvu poskytuje skoro výlučně obživu. A jaká to půda! Odváděli z ní 112.396 zl. pozemkové daně (veškerá daň přímá i s přirážkami státními roku 1894 činila 279.715 zl.) Asi1/4 pozemků bývá oseta řepou. Proto lesy i luka přeměňovány v novější době na pole; pole ta totiž více vynášela. Ovšem chov dobytka nijak tím neutrpěl; dává zejména dobytku hovězímu řepa hojnou píci.

Zemědělství dodává rázu částečně i průmyslu. Jsouť v jediném slanském okrese čtyři velké cukrovary; kromě nich dva pivovary, jež vaří přes 40.000 hl piva. Potřebám zemědělským slouží několik menších továren na hospodářské stroje. Vše to ovšem svědčí o velikém pokroku obyvatelstva; zejména rolnictvo tohoto kraje patří k nejpokročilejším v Čechách. Rozvětvené silnice a železnice jsou nemálo na prospěch obchodu a průmyslu. Ve Slaném mají také rozsáhlé závody průmyslové. Rozvoj tento zračí se i ve značných 5 ústavech peněžních, z nichž občanská záložna ve Slaném měla roční obrat peněz 7,823.647 zl., okresní hospodářská záložna tamže 4,793.730 zl. I v jiných oborech jeví se veliký pokrok kulturní. Tak zejména ve školství, jež odpovídá všeobecnému rázu 11 nás a zařizování ústavů humanitních (všeobecná nemocnice a okresní chorobinec ve Slaném; kromě toho mají ve čtyřech větších místech zřízeny chudobince).

Zde na jednom okrese přibližně vystiženy jsou poměry, kterým v celku odpovídají poměry i v ostatních okresích, v tomto obvodu zahrnutých. Z okresu lounského byly podobně na několika pilných diagramech zobrazeny.

Kromě tohoto průměrného rázu pozorujeme tu i některé jiné stránky. V nejsevernější části daří se nejlepšímu ovoci, jak je pěstují obzvláště na Třebenicku. Proto byla to šťastná myšlenka, povzbuzovat k usilovnějšímu pěstování tohoto vydatného zdroje příjmů hospodářových. Odbor třebenický věnoval velikou práci na své výstavce právě ovocnictví. Ze zvláštního kartogramu viděti, jak se kde mnoho pěstuje ovocných stromů. Jiným způsobem ukázáno, jak dobře dá se ovoce zužitkovati. V poslední době zařídili si v Třebenicích na podnět dra. Paříka i zvláštní továrnu

za tímto účelem.

Třebenicům země kromě toho poskytuje svým vnitřním bohatstvím ještě jiné poklady. Doluje se tam totiž na známé české granáty. V oddělení třebenickém celý postup při dobývání granátů byl názorně podán. Ukázány vrstvy půdy, které kameny a zkameněliny granát doprovázejí, zobrazen postup práce fotografiemi, starými nástroji a jinak; viděti tu, jak se granáty vyplachují, pak na sejtech třídí a podobné práce jiné. Granáty surové brousí se hlavně na

Turnovsku.

Vydatnější poklady poskytla země ze svého lůna městu Kladnu. Je to proslulé kladenské uhlí. Tomuto pokladu Kladno děkuje za svůj moderní rozvoj, který zde četnými statistickými tabulkami co do obyvatelstva a domů, daní, vydání, dále co do vzrůstu výroby železářské pilně byl znázorněn. O jeho malých rozměrech v XVII. stol. poučoval obraz z téže doby. Za třicet posledních let vzrostlo jeho obyvatelstvo ze 7000 na 18.311. Týmž poměrem jeví se i jiné vztahy. Názor o Kladnu docelen ještě plastickou mapou okresu kladenského od B. Javůrka, hojnými fotografiemi celých částí městských a jednotlivých budov.

Zámožnost zanechala své stopy přirozeně i v zařízení obydlí. Což za starých časů bývali i zámožní sedláci šetrní a opatrně se chovali potají se svými přebytky v domácnosti své. Mívali i zde nábytek podobný jako všude jinde: malované jarmary s uloženými kusy krojovými, truhly, postele, těžký stůl dubový, dost nádobí dřevěného, zejména důkladné kadluby na máslo, jak jich žádalo veliké hospodářství, a k tomu dřevěné váhy; hodiny, jejichž ciferník dovedně upraven ze slámy. To vše ukazovala stará světnice lounská na naší výstavě. Pokoj městský, jak byl tamže napodoben, byl ovšem daleko nádherněji zařízen. Nábytek veskrze uměle vykládaný, skříně s hojnými šuplaty a přihrádkami, kredence, klekátko, police, tvrdá vykládaná postel s nastlanými peřinami; nad stolem tvrdý kabřinec; k tomu staré pendlovky v dlouhé vykládané skříni; místo primitivních vesských obrázků krásné obrazy se vzácnými zrcadlovými rámy, jemnější nádobí porcelánové a p. předměty byly dokladem o jiném životě v městských domácnostech, nežli jak jej dovolovaly přísné podmínky životní našemu vesničanu.

Ale vliv větší zámožnosti tohoto kraje objevil se ještě jiným způsobem, mizením totiž starodávného života a jeho viditelných projevů. Vše, co v jiných odděleních tak převládalo, hlavně kroje a vyšívky, zde objevilo se malou měrou: několik kusů krojových ve zmíněném již selském interieuru, několik pěkných bílých vyšívek, nářadí domácí, jako hmoždíře, zámky dřevěné i kovové, křesadla, struhadla, vochle, nádobí hliněné i emailované, několik malovaných modlitebních knížek, jejichž ornamenty prozrazovaly dovedné

pokusy samouka, to asi bylo vše, co vztahovalo se

Městská světnice slanská.

Dle fotografie V. Dvořáka, člena K. Č. F. A.