mavé nálezy archaeologické. K místní historii vztahovaly se hojné staré listiny od krále Vladislava až do Marie Terezie, listiny cechovní a kronikářské zápisky. Na zástěře hedvábné, darované Rudolfem II. cechu pekařskému, objevuje se podobizna dárcova s korunou. Zajímavy byly některé staré pašije (z r. 1701 a 17641 zejména pro své ornamenty. Budou zajisté vítaným příspěvkem ke studiu o vývoji našeho národního ornamentu. Tomuto studiu mohou posloužiti i některé charakteristické předměty vyšívkové, zejména stará roucha mešní, vyšívané kožené měšce a jiné části oděvní.

Rázu tolikéž více městského byl krásný nábytek vykládaný, stará skříň na hodiny, psací stolek, klekátko, kredence a j. s perspektivním vykládaným ornamentem, dubová truhla a j. Z nábytku selského poutaly malovaná truhla a almara se známými motivy ornamentálními.

Než opustíme toto oddělení, zastavme se ještě u zajímavého předmětu. Je to zdařilý model vodního mlýna v Kodě blíže Tetína na Berounsku, jejž zhotovil Fr. Hora, stavitel mlýnských strojů v Berouně. Mlýn tento je o dvou českých složeních. Voda přechází s hořejšího kola na dolejší silným spádem 18 metrů. Místo pro obě kola, »lednice«, vytesáno je ve skále. Byty a celé zařízení ostatní je nahoře nad skalou. Viděti z toho, jak důmyslně je tu využitkováno povahy půdy i krajiny. Venkovské stavby, zvláště stodoly, chudé chatrče vystiženy fotografiemi.

S romantickým okolím města Berouna názorně seznamuje nás pěkná plastická mapa, kterou s velikou pílí provedl P. Papáček v měř. 1 : 12.500.

Krajinský odbor národopisný v Hořovicích znázornil hojnými mapami a diagramy poměry přírodní, zalidnění okresu r. 1890, přírůstek obyvatelstva v obcích okresu v XIX. století, obyvatelstvo dle vyznání z r. 1890. Některé mapy poučovaly o zdravotním zařízení farních osad v okrese, vrchnostenském rozdělení okresu hořovického před r. 1848, o knihovnách na okrese, o spolcích, četnických stanicích.

Vedlejší oddělení věnováno Plzeňsku. Při zobrazování tohoto kraje přihlíželi k mnohým stránkám. Rozlohu okolí plzeňského a poměry zeměpisné podávala plastická mapa, dovedně zhotovená uč. St. Šotkem. Témuž účelu sloužila i geologická mapa Plzeňska. Hojné diagramy obíraly se poměry demografickými, anthropologickými a národnostními král. města Plzně i jejího okolí. Vystiženo na nich obyvatelstvo Plzně dle stáří, pohlaví a stavu rodinného, dle národnosti, dle stupně vzdělání, dle příslušenství, dle místa narození. Ve venkovských obcích Plzeňska předmětem znázornění byl pohyb obyvatelstva dle sčítání r. 1834, 1860, 1880, 1890. Z nich bylo viděti, jak přibývá obyvatelstva zejména při průmyslovém středisku Plzni. Rozkvět průmyslu a obchodu v Plzni zobrazovaly hlavně diagramy, jež poučovaly, jak stoupá proslulé pivovarnictví plzeňské a tamější spořitelna.

Zvláštní péče věnována školství král. města Plzně. Zajímavý tu byl zejména poměr školních dětí českých k německým v různých letech druhé polovice našeho století. Týž úkaz, který se nám jeví ve školství pražském, charakterisuje i naše národní vychování v Plzni. České děti, zvláště dívky, naplňují hojně školy německé. Školní děti plzeňské podrobovány i anthropologickému měření podle různých vztahů. Podrobně osvětlen i vývoj českého školství středního v Plzni.

Obraz historický měl podati kartogram far ve století XIV. do válek husitských a. kartogram zaniklých osad tvrzí, hradišť a mohyl, a zvláště osad zaniklých po válce třicetileté. Historické stavby a jiné památky umělecké, vynikající moderní stavby města Plzně i okolí byly fotografovány. Týmž způsobem zobrazena též obydlí vesnická; fotograficky zachyceny celé dědiny, návsi, skupiny domů, chalupy a stavby jednotlivé, zříceniny starých hradů a j.

Nade všecky jiné poutala navštěvovatele světnice z Plzeňska. Světnice tato patřila k nejzdařilejším předmětům naší výstavy. K našemu vyobrazení na str. 169. podáváme stručný popis. Světnice tato rozdělena přepažením ve dvě: k větší hospodářově přiléhá hned malá světnička výměnkářova. Dřevěný strop ze silných prken, přes okraje překládaných, spočívá na těžkých začernalých trámech. Ve spod při stěně na trámech nad kamny připevněno jest bidlo na věšení oděvu, nade dveřmi pak je prkno, na němž umístěno je starobylé nádobí. Jemnější části, zejména majolikované talíře, nádobí skleněné, urovnány na levé stěně ode dveří v misníku ve dvou přihrádkách. Pod nimi zaraženy silnější hřeby, na něž zavěšují hliněné nádoby, zvonec a j. Hned vedle dveří na levo u kamen je. malý čtyřhranný výklenek, na hoře do oblouku vypuklý, modrými ornamenty ozdobený, do něhož postaveny starý hmoždíř, kahanec, svícen a podobné věci; při něm na sloupku kropenka s křížkem; nade dveřmi uprostřed obrázek Panny Marie: projevy to zbožné mysli obyvatel. Z předmětů nábytkových pozorujeme v pravo ode dveří malovanou almaru; při stěně k výměnkářské světničce je těžký bílý stůl se silným podstavcem červeně natřeným a širokými trnoži. K němu přiléhají prosté židle. Při plotně a kamnech ku pohodlí hospodyně přiražena lavice. Ve světničce výměnkářově spatřujeme malovanou postel s nebesy; víc než ta postel se tam skoro nevejde. Proto dědeček uvykl sedati nejraději na pelesti.

Tuto zajímavou místnost oživuje krásný výjev »Námluvy z Plzeňska«, o jehož zdařilé zobrazení mají zásluhu L. Wurzel a A. Němejc. Ty figury, věrně podle skutečných osob utvořené, jakoby mluvily. Tlampač spustil právě své namlouvací říkání, kterým doporoučí přítomného vážného ženicha pozornosti pantáty a panímámy i lásce rdící se dcerušky, kterou sem matka uvedla za ruku; v rozpacích klopí zrak k zemi. Pantáta ustal ve cpaní dýmky, panímáma stojí s talířem, na němž narovnáno koláčů, naslouchajíce napjatě výřečným slovům řečníkovým. Za obratný výkon čeká jej odměna; panímáma s dcerkou připravily vybrané věci k náležitému pohostinství; objemný hliněný džbánek s cínovým víčkem dnes bude též oblažovat svým červeným obsahem. Významný tento výjev poslouchá vedle ve své světničce starý dědoušek. Není divu, že se při něm vážně zamyslil. Ví, co znamená krok tento pro život; snad mu tu chvíli prolétly myslí blahé upomínky.