i vyšívány »kamrholem«, česanou to jemnou přízí vlněnou Teď ovšem vlnu nahrazují vesměs bavlnou. Různobarevné harasky, »slovanské opasky« bývaly hledány i od cizích kupců, kteří je rozváželi až na Slovensko, do Haliče a Rumunska. Domácí výrobci rukodílní nebo překupníci roznášeli je po svém i vzdálenějším okolí Výroba jejich děla se v menších dílnách i ve větších závodech, jaký měl na př. Frant. Florián; byla tu kniha přehojných vzorků, jež datuje se již z r. 1835. Teď vyvinula se z toho moderní tovární tkalcovna p. Královce.

Příbuzným řemeslem bylo punčochářství. Dříve zpracovávali si vlnu sami; jedni ji krumplovali, druzí předli, třetí splétali v punčochy na stávcích, a pak sušili namočené punčochy, na deskách zvláštních natažené. Teď přízi dostanou z přádelen a pak zpracovávají rukodílně, pokud jí dopřává živořit výroba tovární.

Jinak na Chodsku vyrábějí se domácně ještě soukenné látky na ženský oděv, zejména soukenné sukně. Průmysl domažlický je v celku slabý. Nic svérázného není na př. v jeho cukrovaru.

Vedle domažlického průmyslu na výstavce chodské zastoupen i novokdýňský. Je modernější. Kvete tam hlavně soukennictví. Zajímava je tovární výroba vyšívek, kterou tam zavedli bratří Tšidové. Moderní záliba v tomto druhu jistě dopomůže k rozkvětu právě tak, jako výrobě hedvábných šátků firmy Panavského. Pěkně znázorněna tu historicky postupně před 100, před 40 lety a nyní výroba plátýnek na mlýnské pytlíky v továrně p. Kohoutově.*)

V další oddělení Pošumaví zahrnuto Klatovsko, Horažďovicko, Strakonicko, Sušicko a Blatensko. Hojně zapůjčeno předmětů ze zámku v Blatné, jehož majitelé, sv. páni z Hildprandtů, co do ochoty pro obeslání Národ. výstavy v naší šlechtě činili čestnou výjimku. Pošumaví vyniklo bohatými sbírkami nábytku a nářadí, keramiky a vyšívek. Nábytek jednak selský malovaný, jednak nádhernější vykládaný. Při malování tomto vychází alespoň z podaných ukázek na výstavě na jevo záliba v kombinování barvy zelené a červené na Blatensku; zelená bývá pozadím, červené užito k výplním ornamentálním. Na malovaném nábytku z Klatovska (almary a truhly, police a kolébka) základní barvou byla modrá buď světlejší nebo temnější, ornamentované čtverce v nich buď zelené nebo červené s různými ornamenty. Vykládaný nábytek přimyká se k povšechnému rázu českého nábytku vykládaného s ornamenty buď geometrickými nebo s motivem ptáčka. Umělého rázu byly skříně s ozdobami figurálními, pokladnice, na níž znázorněna různá řemesla a j. K nim pojily se staré kolovraty s ornamenty řezanými, dřevěné hmoždíře, stará židle dubová z r. 1679 atd. Z umělých prací kovaných vytknouti sluší ozdobné železné zámky, svícny, cínové nádoby, umělé ciferníky. Zvláštní pozornosti těšila se starobylá železná pokladna ze zámku blatenského s tajným otvorem klíčním; zámek její šel na osm spádů. Kromě toho uzavírala se i na dva velké mosazné zámky závěsné se lví hlavou.

Krásná keramika z tohoto kraje seřaděna v pěknou skupinu z Bla-

tenska, z Nepomucka a z Klatovska. Byly tu zastoupeny džbány hliněné

s černými ornamenty ryhovanými, jiné se žlutými reliefovými obrázky; mezi

nádobami majolikovánými přerůzného druhu a forem bylo pozorovati některé vzácné staré kusy. Nádoby cínové, často

s vrytými ornamenty národního rázu. Obraz tento doplňovala sbírka broušeného i malovaného skla s některými starými

exempláři.

Části krojové a vyšívkové zastoupeny hojně zejména z Blatenska (mezi nimi velmi bohaté sbírky p. Stráneckého z Čekavic) a z musea klatovského. Blíže byly charakterisovány v odstavci o kroji a vyšívkách. Ze starších předmětů zajímavý byl vzorník z r. 1683 s půdou ještě čtverečkovanou. Předměty krojové zastoupeny různě barevnými špenzry, starými dámskými klobouky městskými, hedvábnými sukněmi. Z obyčejných sukní jsou zvláště charakteristické sukně »kamrholky«.

Poměry zeměpisné označeny hlavně mapami. Okres klatovský zobrazen na dvou pěkných plastických mapách. Na nich vystiženy pole, louky a lesy. Jednu menší v měřítku 1 : 25.000 modeloval J. Pavlík, učitel v Klatovech. Na ní pěkně vynikají hory v okolí města. Nedaleké okolí města Horažďovic podávala malá plastická mapa v měřítku 1 : 75.000. Údolí řeky Úhlavky u Klatov zachytil svými obrázky F. Vaněk. Obraz tento doplňovaly mapy nástěnné a diagramy. Zvětšenou mapu okresu horažďovického nakreslil Alf. Baloun. Diagramem ukázán vývoj okresu co do vzrůstu obcí, osad, domů a obyvatelstva od roku 1840—1894; dále osvětleno obyvatelstvo téhož okresu dle farních obcí roku 1893, a školství téhož roku. Různé vztahy historické a přírodní zpracovány pomocí kartogramů (v měřítku 1 : 75.000) odborem klatovským. Tak znázorněno školství, poměry národnostní okresu klatovského; dále je tu mapa historická všeobecná, mapa far v XIV. stol.; mapa, jež obsahuje bývalé župy klatovské, v nich pohřebiště, hradiště a p. Zvláštní mapou vyznačeny cesty ptáků (jednotlivých druhů); jinou jednotlivé, druhy ryb. Poměrům spolkovým věnováno mnoho pilných diagramů, týkajících se dobrovolného hasičského sboru.

Jednotlivá města tohoto obvodu, Blatná, Nepomuk, Horažďovice, Strakonice, Klatovy, Netolice a Volyň, znázorněna fotografiemi, rytinami a obrazy. Představují pohledy na celá města a jejich jednotlivé části, starobylý ráz ulic dosud za-

Košík z Litomyšlska.