řezbě a malbě oltáře vlaské kaple v kostele sv. Barbory v Kutné Hoře. Spolkový život znázorněn byl diagramy učitele A. Kolovrátka z V. M. a jednatele. Stavby sídel znázorněny byly třemi mapami hospodářských spolků v Třebíči. Stěny oddělení ověšeny byly různými předměty domácího náčiní a nářadí (pěkné dudy, krásně zdobené mísy a džbánky cínové, mezi nimiž umístěna byla »práva« kožená s příslušnými vážkami zlata). Krásně lidovým ornamentem zdobené kleště na pečení oplatků, různé nástroje řemeslné nejstarší doby, cechovní truhly vykládané a řezané docelovaly tuto skupinu Zde umístěny byly také programy a tiskopisy všeobecné a národopisné výstavy ve Velkém Meziříčí, její velmi zdařilý katalog a modely medaillí z roku 1893.

V nízkých skříních na levo byly vyloženy pergameny s privilegiemi a cechovními artikulemi měst Velkého Meziříčí, Žďára a j. v. s různými pečetmi cechovními, obecními, kostelními a j. v. V jiné skříni byly vyloženy sbírky kostelních vyšívek, překrásných antipendií z Velkého Byteše, křtících čepiček a vínků, kraslic, slavnostních koláčů a perníků. — Různé modely staveb a řezané dřevěné zdobné podstavce byly umístěny na skříních, jejichž střední část vyplňovaly věci keramiky. Ačkoliv na římsách v horáckém statku v dědině vše oplývalo krásným zbožím hrnčířským, hlavně toufarovým, ponechána byla přece nejlepší čísla do krajinského oddělení. Z této mnoho- a různo-tvárné sbírky vynikaly bohatým, pestrým a pro Horácko typickým ornamentem plucar z Okřešic z roku 1728, stejně starý džbán lesního Žáka z Borů se znaky polního hospodářství (darovaný museu) a cechovní džbán zednický, všecky z Velkého Meziříčí. Největší sbírku keramickou zaslal odbor v Telči a Dačicích. K těmto řadily se keramické drobty, malé to formičky na zázvorky a podobné pečivo. U vchodu do oddělení byla mostní mýtní tabulka z Dačic ze XVII. století. V oddělení byly také veliký plán města Velkého Meziříčí od J. Ročka, mapa školství od učitele F. Veselého, mapa historická od ředitele měšťanských škol J. Podhorného, mapa okresu od odborného učitele Jos. Fanty, od téhož také plastická mapa v poměru I : 75.000. Velmi pěkná byla plastická mapa města Telče, již se vší podrobností pořídili členové sboru měšťanské a obecné školy v Telči. Různé předměty z odboru ve Velkém Meziříčí, jako ferule, krásné cínové džbány cechovní, hrdelní právo a katovský meč a j. v. byly v jiných odděleních.

Oddělení, brněnské. Horáci, Podhoráci a Doláci soustředěni byli v oddělení brněnském. Ve způsobu žití i svou povahou zdá se, že se Podhoráci kloní k Slovákům, Horáci k Čechům a Doláci k Hanákům. Různost obyvatelstva kraje brněnského obráží se též v jejich řeči. Na př. Horáci zovou žito »žeto«, Podhoráci »žito« a Doláci »ryž«. Úvaz šátků na hlavu jest na Brněnsku skoro v každé vesnici jiný a zajímavo jest jeho různé pojmenování. V Horácku říkají: na babku, na cépke, na vrkoč a j. Na Podhorácku jmenují tamější úvazy šátků zase: na drdolo, na réč, na růžke, na špigel atd. V Dolácku: na huši, na věnec, na bušle atd.

Ku podivu na Brněnsku u samého města Brna udržel se podnes velmi úhledný ženský kroj národní, hlavně v Troubsku, Střelících a Bosonohách, při němž vynikají bohatým, bílým, dírkovým vyšíváním zdobené »půlky«; vkusný jest též kroj Lišňaček, známých to obchodnic ovocem a drůbeží.

Kloboucký kroj zastoupen byl péčí »Ženského vzdělávacího spolku Vesny« dvěma figurinami nevěsty a ženicha v nádherných krojích.

Interieury byly v oddělení brněnském dva: Předně stará jizba, jak bývala asi před devadesáti roky s pestře malovaným nábytkem, přes sto i více roků starým. V jizbě postavena byla starobylá kachlová kamna ze Šošůvky u Sloupu pitvornými figurkami a jelínky pomalovaná, získaná nadučitelem Markem, rovněž i velmi vkusně vykládaný stůl. Figuriny v jizbě představovaly stárka a stárku z Lišně, pak hospodyni a hospodáře v kroji svátečním z Troubska.

Vedle pak byla zřízena spolkem »Vesna« stará světnice městská s nádherným vykládaným nábytkem, z něhož nejpěknější kusy zapůjčil ochotně Králové klášter na Starém Brně.

Vedle velké mapy Bartošovy, kdež naznačeno šestero nářečí kraje brněnského, umístěny zde byly zdařilé fotografie typů lidových z Brněnska, darované akademickým malířem panem Šicha-nem z Brna. Lidová hudba zastoupena byla starými, bohatě vykládanými dudami, pod nimiž visela podobizna stařičkého dudáčka M. Uhlíře z Vonic, pak obraz babičky A. Párové z Ořechova, kteráž první poučila paní L. Bakešovou, sběratelku národních tanců, jak se tance a písně královnické tančí a zpívají.

Dále byla tu vyložena sbírka národních písní dosud nevy-tisknutých, sebraná Fr. Kyselkovou z Ořechova, pak množství odpovědí na »Tazatele«, vydaného »Vlasteneckým spolkem muzejním« v Olomouci bohatý to a cenný materiál k ethnografickým studiím, sbírka kreslených ornamentů z nábytku a vyšívání; lidová malba, jakou do nedávna v Kloboucích zdobily ženy chaloupky, zastoupena byla ukázkou vzorů, jež tetička Fr. Pilátová, osvědčená to malířka, pro výstavu namalovala. Také dovedně vyřezávaných starých forem na perník a všeliké pečivo bylo tu vyloženo v hojnosti.

Figuríny ženicha a nevěsty v brněnské výstavce „Vesny".

Dle fotografie M. Adlera.