Vyšívání působí ornament vždy nejprv jak celek, bez ohledu na to, co rozmanité tvary představují anebo jaký význam kdysi měly, a tato tradice jest tak ustálená, a tak pronikala veškero tvoření lidové, že ku př. i motiv dvouhlavého orla (na ruských vyšívkách rovněž často) vyplňoval nic jinak než jako jiný geom. tvar prázdné místo ve vzorku často i na ležato jako »stromeček«.

Zmíněný steh vrkůčkový jest z křížkových stehů na našich vyšívkách nejčastější. Obyčejné křížky pro svou

jednotvárnost tvoří z pravidla jen půdu. Tvoří-li vzorek, pak zdobí předmět menší: oplečí, zástěrku, a to ještě ve spojení se stehy jinými. Rozmanité druhy křížkových stehů daly by se uvésti.*)

Vedle stehů křížkových přicházejí velmi často rozmanité stehy čárkové a sice jako doplněk na vzorech vrkůčkových a jednoduchých křížkových, anebo tvoří vzory samostatné na líci a na rubu stejné, v kterémžto případě se jim říká »stehové kvítky« (či moderně: Holbeinova technika). Sem náležejí též různé řetázky.

Další technika zahrnuje v sobě rozmanité způsoby vyšívání plochého. Nejznámější jsou temně červené vyšívky polabské, turnovské a plzeňské, dále bílé úvodnice valašské a hanácké, podobně hanácké úvodnice vyšívané hedvábím sytě žlutým, slovenská oplečí, známé černé neb pestře barevné vyšívání lanžhotské a konečně čepce uhersko-slovenské, jakož i některé typy koutnic. Barevný dojem sesiluje se odleskem, jenž povstává kladením stehů různým směrem a sice na geom. formách vodor. kolmo neb šikmo, na rostlinných rovněž, jenže lístky se ještě půlí a květy dostávají stehy dostředné (vyšívání t. zv. francouzské). Sem náleží též zvláštní způsob vyšívání dírkového (»anglické«), dále ploché vyšívání, jemuž říkáme mosaikové, orientální atd. I tento způsob stehů přichází ve spojení s jinými stehy hlavně krajkovými, mřížkovanými a smykovanými a se stehy podřízenými — Zvláštní zajímavost má ploché vyšívání na valašských úvodnicích, jež jsou zdobeny formičkami t. zv. rohatými. Vzorek tvoří směs tvarů rostlinných s tvary rázu geometrického. — Rostlinným formičkám se hrana-tosti přidalo, kdežto geometrické tím, že po svém obrysu dostaly lístky, prvním se přizpůsobily. Většina forem geometr. zde užívaných má však původ v technice křížkové a převádí se pouhým zvětšením, po případě plnějším rozčleněním do vyšívání plochého. Nitě se při tom počítají jako v technice křížkové. Máme překrásné exemplary tohoto druhu. Sem náležejí i vyšívky hlavně úvodnice s formičkami rohatými jen rostlinnými, jak zejména u Brněnsku přicházejí. — V technickém provedení stojí na téže výši, co do základního rozvržení jsou chudší.

O vyšívání plochém dlužno dodati, že z pravidla se nepokládalo, že tedy vzorky nepůsobí plasticky aspoň ne nápadně, že t. zv. malba jehlou jen ojedinělými ukázkami — předměty kostelními — jest

zastoupena. Je samozřejmo, že při vyšívání zlatem a stříbrem jako na čepcích uhersko-slovenských, tuhý podklad je nutný.

Něco zcela jiného jest vyšívací technika podkládaná českých holubinek. Zde vkládá se mezi spodní a svrchní

kus plátna pramének příze**) tak, že tvoří linie a tvary žádaného vzorku. Jest přirozeno, že touto technikou tvoří se

Vyšívky české: Náchodsko.

Dle fotografie F. Dvořáka.