U všech typů možno sledovat, že výzdoba švu a dolejšího pruhu navzájem se doplňuje: oč jeden rozvržen bohatěji, o to druhý má méně, a že rozčlenění švu, který má směr svislý, vyznívá směrem horizontálným, dolejší konec vodorovný směrem vzhůru a p. Nejlépe vyjímají se ony koutní plachty, kde výzdoba švu jest sice bohatá, ale nepřevládá, za to však výzdoba na spodním okraji v jeden neb dva horizontální pruhy seskupená, dominuje. Tu dojem jest plný, bohatý, vážný, v pravdě umělecký. Vzhledem k vyšívacím technikám zde uvádíme:

1. Koutnice převahou prolamované: d) klassicky stilisovaná forma kohoutí několikrát řadou se opakuje a tvoří hlavní její výzdobu. Geometrické prvky této formy vyšívány stehem plochým, půda má prolamování na výřez (Žilinské šití.) Jsou bílé s nádechem do žluta, ve dvou barvách (nejvíce stříbrově-bílé a černé); i trojbarvé, zharmonisované: v barvě červené, zelené (neb modré) a bílé. Sem náleží množství pruhů

z koutnic obdobného rozvržení, jakož i neobyčejně zajímavé vložky starobylého rázu (ornament řádkový) v charakteru písma; b) koutnice s ornamentem rostlinným. Široký pás rozvržen na velké tvary zvonku karafiátu, a j. Květové tvary přeplněny nejrozmanitějšími výplněmi prolamovanými též zlatou nití prošívanými; c) koutnice, kde prolamování tvoří drobný geometr. vzorek obyčejně v barvě žluté a bílé.

2. Koutnice vyšívané převahou stehem plochým: a) základní rozvržení i podrobnosti jsou geometrické: výzdobu tvoří jediný pás velkých tvarů hvězdovitých neb mnohoúhelníkových, půda jest mosaikovaná, široká krajka paličkovaná jej zakončuje. Hedvábí jest barvy bílé; b) koutnice s motivy rohatými (povstaly počítáním nití). Vyšívání provedeno červenou přízí na hrubém plátně. Vzorek jest tak hustý, že tvary jen z blízka rozeznáváme, nejsou-li modře konturovány. Výzdoba seskupuje se ve dva horizontálně prvky, mezi nimiž řada hvězdovitých tvarů prázdné někdy

místo oživuje; c) koutnice s formičkami jen rostlinnými a to vyšívané na látce jemné žlutým neb žlutohnědým, po případě pestrým hedvábím, anebo červenou přízí na látce hrubé struktury (často s modrým konturováním). V prvém případě tvoří vzorek orámované výplně obdélníkové a pás přechodní, v druhém případě jeden široký lem, kde spleť lodyh listů a květů větších rozměrů kupí se do velkých symetricky rozložených a hustě vedle sebe kladených kytic. Vzor může být i prořídlý; d) přechod ke koutnicím stehu křížkového a příbuzným tvoří koutnice na režném platně bílou, často i nebílenou přízí vyšívané. Ornament jest rázu geometrického, paprskovitě rozčleněn a zátočinkami ze stehů čárkových hustě vyplněn. Též kusy v barvě červené, modré a bílé byly zastoupeny.

3. Koutnice stehem křížkovým a vrkůčkovým provedené jsou obyčejně jednobarvé, červené, po případě modře konturované, a mají řadu variací: geometrické, rostlinné i formy zvířecí (růžice, chrpa, jablíčko, srdce,

hvězda, páv, zpěváček, jelen, beránek, drak a j.). Zdobený pás jest někdy až půl metru široký. Je-li užší, pak vzor řadou po sobě seskupených hvězd do plochy vyznívá. Zastoupeno bylo i několik krásných kusů, kde dvouhlavého orla užito jako motivu zakončujícího, pojícího i samostatně, jakož i kusy, kde cizorodý vliv jest patrný. Krásná koutnice v barvě zelené s motivy renaissančně stilisovanými, a jedna pestře vyšívaná a v jistém ohledu na jihočeské vyšívání upomínající. V druhé řadě přicházejí t. zv. ručníky, t. j. vyšívání konce šatek*) ve smyslu úvodnic a později i jako kostelní ubrousky užívané. Vyšívání jest vrkůčkové nebo ploché, v barvě červené, anebo červené a modré, a rozvržení v některých

Vyšívky uhersko-slovenské.

Dle fotografie F. Dvořáka