Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 334

Postel rokoková.

Reprodukováno z »Památek práce výtvarné« na N. V. Č.

Z příčiny nejedné se nám zamlouvá ve dřevu i perleti bohatě vykládaný sekretář příbramský (strana 331 v levo) jakožto zástupce z té doby truhlářství nábytkového, kde opomíjeno zbytečného římsování a veškerá váha kladena na úměrnost obrysů celkových, účinek dekorace plošné a na virtuositu techniky truhlářské. Na rozdíl od zvlněných a intarsií zdobených jeho ploch řadíme přímo do sousedství střízlivý, rovnoplochý sekretář empirový. Ale ani ten nepostrádá svého půvabu. Povšimněme si, jak střední válcové těleso s každé strany plastickým nohem převedeno jest na soklík, na zvířecích tlapkách spočívající, jak uvnitř dobře působí trojdílná arkáda se zrcadlovým sklem v samém středisku četných zjevných i tajných zásuvek. Vedle plastických pozlacených ozdob používal empire s oblibou agraf kovových, což v našem případě jen na krycí plechy zámků omezeno zůstalo (str. 332). Ze sekretářův ostatních rozmanité motivy práce vykládané vykazujících vzpomeneme zvláště sekretáře novobydžovského, u něhož intarsií v mistrné kresbě i technice zobrazeny vnitřní perspektivy architektonické.

Ke konci stati o nábytku skříňovém jest vzpomenouti ještě skříněk na klenoty. Bývaly zajisté oblíbeny u zámožných rodin měšťanských a šlechtických a přiměřeně k cennému obsahu bývaly i umělecky ozdobovány intarsií, plochou řezbou nebo malbou. Ukázky všech uvedených druhů dekorace byly v Národopisné výstavě zastoupeny. Vyvolíme si z nich nejprve skřínku modletickou z pozdní renaissance. Obdivujeme se při ní něžné, v pravdě krajkářské práci vykládané slonovou kostí do ebenu na vnitřních stranách dveřní a na čelech zásuvek. Skřínka druhá, výborná to práce věku XVII., vykládána jest v perleti se vrytou kresbou. Motivy jsou rostlinné a zvířecí (str. 333).

Prohlédnuvše některé pozoruhodnější truhly a skříně oddělení městského, vyčerpali jsme tím ony druhy, jež v četnějších ukázkách se vyskytovaly a tím vzájemného porovnání připouštěly. — Z osamělých ukázek ostatních uvádíme rokokovou postel. Byla celá pokryta těžkou plastickou řezbou ornamentální, na obou pelestech byly polovypuklé allegorické obrazy, toporné práce. Svého času byla postel asi polychromována. K posteli družíme barokní kolébku svižných linií zdobenou řezbou i vykládáním (hvězdami).

Opouštíme již nábytek soukromý, abychom se zmíniti mohli ještě o dvou lavicích kutnohorských, jež nebylo možno do postupu látky předchozí vřaditi. Obě patří mezi nejstarší a nejzajímavější památky nábytkového oddělení. Starší z nich pochází z pozdní doby gotické (str. 326); sedadlo její dle požadavku doby vyvinuto jest jako truhla. Lenoch, přednice i stranice jsou pokryty zcela plochou řezbou, která jeví přísně goticky stylisované ozdoby rostlinné propletené — mnohde dosti humoristickým způsobem — zvířaty i postavami lidskými. Lavice druhá, kostelní, dle odznaku určená příslušníkům cechu sladovnického, pochází z r. 1596. Členěním architektonickým řadí se přímo ke truhle, vod-ňanské. Celek sestaven jest s obdivuhodnou dovedností, jak pro pohodlí sedících, tak i po stránce umělecké. Poměry článkování, reliefu k ploše, rozdělení ozdob vkládaných, jich kresba a spracování svědčí o vytříbeném vkusu svého mistra, kutnohorského truhláře z konce věku XVI. (str. 335). A ještě něčeho bylo by při popisu našem vzpomenouti Oddělení nábytkové obsahovalo i celou řadu pokladen cechovních. Tvořily by málem o sobě zajímavou výstavku. Tu byly některé prostě užitkové, proti vloupání zabezpečené, celé železné, pasy pobíjené, jako na př. důkladná pokladnice rychnovská; tu zase dřevěná »matka pokladnice« z Chlumce n. C. zdobena je zajímavým prolamovaným kováním z pozdní renaissance. Onde pozorujeme, jak cech mlynářů klatovských vyzdobiti dal roku 1791 svoji truhlici ornamenty i odznaky cechovními v práci vykládané. Jiných četných opominouce, připomeneme sobě ještě pokladnici soboteckou, jež pod víkem řezbou znázorněné má odznaky počestného pořádku obuvnického, a aby veškery techniky zastoupeny byly, uvedeme si ještě jmenovitě nákladnou pokladnici řezníků slanských, jež vně zdobena byla bohatou architekturou barokní a vnitř pod víkem malbami.


Baroková kolébka.

Dle fotografie F. Dvořáka.


Předchozí   Následující