kahanů bronzových (po většině z Kutné Hory), několik bronzových lamp oltářních, hvězdicovité (sedmiramenné) lampy ze synagog, zejména pak krásné gotické klepadlo s chrámových dveří z Kutné Hory.

Mezi pracemi z kovu tepanými nalézal se mnohý velmi zajímavý kus. Zmiňujeme se nejprve o stříbrných královských odznacích: koruně, žezlu a. jablku říšském, jež byly r. 1870 při opravě chrámu sv.Vítského nalezeny v hrobě českého krále Rudolfa I. († 1307) v kapli sv. Simona a Judy. Koruna sestrojena jest z osmi plochých pozlacených postranic, ozdobených vtepaným ornamentem, z nichž čtyři vybíhají v gotické lilie (fleurs de lis), čtyři ostatní ve kříže. Postranice s liliemi střídají se s postranicemi křížem zdobenými. Nad hlavou pak přepínají se dva obloučky křížem

přeložené, na nichž jest tam, kde se křižují, položen malý kruhový medaillonek s pěkným vtlačeným obrázkem Pozdravení Andělského. Žezlo jest ozdobeno nahoře třemi vzhůru stojícími a třemi dolů přehnutými dubovými listy. Uprostřed listů sevřena jest malá kulička. Jablko má podobu koule trochu na plosko stlačené, na níž nahoře vztýčen křížek. Jakkoliv odznaky tyto ku přízdobě královy mrtvoly sloužící ani zdaleka rov-nati se nemohou skutečným korunovačním klenotům, přece nejsou nedůležity. Naskytáť se mimoděk konkluse, že jest to snad napodobení skutečných korunovačních klenotův tehdejších, tak že bychom v koruně této spatřovati mohli podobu staré koruny králův českých, již, jak známo, Jan Lucemburský zastavil.

Velmi čestné místo zaujímaly drahocenné památníky po králové Elišce, poslední choti Karla IV., jež se po ní zachovaly ve vdovském jejím sídle: Králové Hradci. Jest to pás velmi krásnou

Tepaný rám z konce XVI. stol.

(Majetek p. Q. M. Klementa.)

tepanou prací stříbrnou ozdobený, a 24 lžic z jalovcového dřeva, ku podivu pěkným stříbrným kováním opatřených. Obé, pás i lžíce, ozdobeny jsou nad to mnohými nápisy rytými i smaltovanými.

Výborným provedením vynikaly též dva rámy obrazové. Prvý z konce XVI. století (majetek p. Klementa v Praze) jeví se jako znamenitě komponovaná i vytepaná bohatá mřížka, obklopující čtyřhranný obraz ukřižovaného Krista, druhý ze XVII. stol. (majetek archaeol. sboru »Vocel« v Kutné Hoře) má podobu neméně skvěle tepané desky.

Poněkud sice méně dokonale provedené, avšak ne bez zajímavosti jsou tepané obrázky: sv. Barbory v tepaném čtyřhranném rámci z konce XVII. stol. (z Vinoře); malý obrázek P. Marie s Dětátkem (s letopočtem 1604), obraz Marie Magdalské z téže doby (sbor »Vocel« v Kutné Hoře) a zlacený obraz představující : Sv. Rodinu na útěku do Egypta (z Jihlavy)

Pěknou prací provedena jest úhledná pokladnice budějovických měditepcův z r. 1765, jež má podobu bohatě profilované barokové skřínky, postavené na čtyřech koulích orlími drápy sevřených; na víku stojí na stráži lev držící štít. Za držadla ku přenášení slouží dvě lidské hlavy (karikatury).

Též některé měděné nádobí kuchyňské tepanou prací uměleckou ozdobené jsme na výstavě spatřovali; tak na př. dva měděné džbány, velké konve a slánku (majetek uměl.-průmysl. musea v Praze).

Drobných předmětův tepáním okrášlených sešlo se značně. Zmínky zasluhují aspoň četná gotická kování misálů (ze sbírek Akademie křesťanské v Praze), pluvialové spony, kropenky*) ciferníky a pod.

Znamenité dílo tepeckého umění našeho jest také mimo výtečná gotická poprsí ss. Petra a Pavla (o nichž řeč bude při relikviářích), baroková soška sv. Jana z Klementina; vytepána jest z mědi a zlacena, jen hlava, ruce a pak dva andílkové u nohou světcových jsou lity. — Nejskvělejšími výtvory umění pasířského a stříbrnického jsou ovšem nádoby bohoslužebné, o nichž v článku následujícím.

Gotické klepadlo z Kutné Hory.