Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 360

veraikon, jejž dva andělé drží. Plochý okraj misky této okrášlen jest (svrchu i vespod) punzovaným (tečkovaným) ornamentem a nápisem v dvojím okruhu obíhajícím: + RESPICE MORTALIS, PRO TE DATUR HOSTIA TALIS. EGO IMMORTALIS MORIOR, NE TU MORIARIS. MORTEM MORTE DOMO, NE MORIATUR HOMO. + PRO TE SUM NATUS, PROPTER TE MORTIFICATUS .*)

Skvělou dobu Otakara II. připomíná drahocenný gotický relikviář rovněž s kláštera Břevnovského, jenž slouží k uschování ramene sv. Markéty. Přemysl Otakar II. válčil r. 1260 s uherským Bellou IV. I došlo — v předvečer svátku sv. Markéty — dne 12. července k rozhodné bitvě při řece Moravě u Kressenbrunna, v níž Čechové zvítězili. Mezi kořistí válečnou v uherském ležení nalezenou bylo (podle jedněch) prý i rámě sv. Markéty. Podle druhých obdržel je Otakar na památku vítězství svého s jinými ještě relikviemi od papeže Alexandra IV. Otakar uložil je v chrámu Svatovítském. Když pak r. 1262 dlouhé sucho zemi trápilo, konán s posvátným ostatkem tímto prosebný průvod do nedalekého kláštera Svatovojtěšského v Břevnově. Na vděčnou památku vyprošeného tehdáž deště ponechán sv. ostatek v Břevnově, kterémuž odtud i klášter sv. Markéty přezděno. Dojista byl chován sv. ostatek náš již tehdá ve skvostném relikviáři. Zbytky tohoto relikviáře původního zdají se býti čtyři na nynějším relikviáři zachované medaillonky se symboly čtyř evangelistův, přetažené průhledným smaltem.**)

Relikviář nynější, provedením svým do druhé polovice XIV. stol. se hlásící, má podobu desky***) na tři podélná pole rozdělené. Deska ta zasazena jest v rámci drahokamy, zmíněnými již symboly a znaky: opatství, kláštera a zemským ozdobeném. Prostřední pole desky tvoří schránku pro křišťálový válec s ramenem sv. Markéty. Při koncích tohoto válce jsou pěkné baldachýnky. Obě pole postranní rozdělena jsou každé ve čtyři kapličky pěkným gotickým zaklenutím, sloupky neseným, a galerií přepažené. V kaplicích těchto umístěny jsou drobné reliefy řezané z perleti představující: Zvěstování, Narození Páně, Příchod mudrcův, bičování a smrt Páně, jakož i podoby evangelistův s blán-kami rukou. Na hranách desky vytepán jest nápis svědčící, že dal r. 1406 sakristan Václav relikviář tento nově upraviti, +)

Jedním z nejcennějších předmětův výstavy naší bylo velezajímavé gotické pedum (pastýřská berla) starobylého kláštera Rajhradského. Zhotoveno jest z pozlacené mědi. Horní konec berly této zahnut jest v ladný kruhový závit po vnější hraně gotickými kraby ozdobený, jenž svírá překrásnou řezbu ze slonoviny. Řezba tato vyvedena jest po obou stranách okrouhlé destičky. Na straně jedné představuje Madonnu s děťátkem na lokti, jíž po boku stojí dva andělé zelené palmové ratolesti držíce. Po druhé straně spatřuje se Ukřižovaný s Bolestnou Matkou a sv. Janem. Kovový závit sám obložen jest v předu i v zadu smaltovanými destičkami, na nichž se čtou slova: XPS VINCIT -XPS REGNAT-XPS IMPERAT++) a IESUS TRANSIENS PER MEDIUM ILLORUM IBAT.+++)

O původu mistrného tohoto díla nelze se v listinách ničeho dopátrati. Byloť teprve okolo r. 1850 tehdejším opatem Viktorem Schlossarem nalezeno mezi pohozenými předměty a na radu dra. Řehoře Volného obnoveno. Způsob řezby však, zejména překrásná postava Madonny, držení těla, promyšlené drapování rouch, správně vytvořené nohy i ruce — vše to svědčí o ruce mistrovské, vyšlé ze znamenité školy umělcův, Karlem IV. blahé paměti u nás založené.

Památku »Otce vlasti« Karla IV. hlásala též onyxová miska z pokladu chrámu Svatovítského. Miska tato poutá již pozornost naši materialem, z něhož jest zhotovena. Mistrně vyhloubený onyx zajisté velikou jest vzácností. Osazen jest na podlouhlé oblé noze stříbrné a pozlacené, na níž přinýtovány jsou smaltované štítky se znaky zemskými. Při okraji nohy obíhá ve třech řádkách nápis hlásající památku dárcovu i účel nádoby této, v gotických majuskulích, jak následuje: + A. D. MCCCL IVBILEO CAROLVS ROMANORVM SEP. AVGVSTVS ET BOEMIE REX PRAGEN. ECCLE. AD VSVM INFIRMORVM HVNC CIPHVM ONICHINI LAPIDIS DONAVIT *+) K čemu se nádoby této používalo, dosvědčuje jasně inventář chrámu Svatovítského, r. 1354 k rozkazu Arnoštovu sestavený, slovy: »Item Cyphus onichinus cum pede argenteo deaurato pro infirmis et pro communicantibus in para ceven deputatus, quem idem rex donavit.«**+)


*) Viz člověče, kdo to pro tebe se obětuje: já - nesmrtelný — umírám, abys ty neumřel; smrť smrtí kruším, aby neumřel člověk. Pro tebe jsem zrozen, pro tebe i umučen.
**) Medaillonky tyto upomínaj! na jemně emailované symboly evangelistů na noze Řezenského kříže českého. Z toho se dá souditi, že medaillony Břevnovského relikviáře skutečně za času Přemyslova nebo aspoň ve II. polovici stol. XIII. (nejpozději do r. 1306) byly pracovány. Není pravdě nepodobno, že byly pořízeny klášteru Břevnovskému opatem Bavorem, jenž tak mnoho skvostů (srv. Emler, Regesta č. 275a) pro klášter svůj zjednal. Dr. Neuwirth, Geschichte str. 465.
***) Dávánať s oblibou relikviářům podoha knihy (»liber plenarius«), v níž by se sv. ostatky a památné písemnosti k nim příslušící uchovávaly. Svrchní deska takovýchto knih bývala pak skvostně ozdobována. Chrám Svatovítský chová podobnou v pokladu svém — gotickou, a překrásnou románskou na oltáři sv. Anny v kapli Nostické.
+) Roku 1653 upraven byl relikviář tento (ze svrchní desky zmíněné již »liber plenarius« valně sešlé) péčí opata Augustina. Z té doby jsou tedy některé renesanční přídavky, dodnes patrné. V dobách zpustošení Břevnova zanesen do Broumova, kdež v něm chovali rameno sv. Mořice. Odtud vrácen r. 1757 přičiněním opata Bedřicha prvotnému účelu svému.
++) Kristus vítězí, Kristus kraluje, Kristus velí. +++) »Ježíš bera se prostředkem jich ušel.« Vyňato z evangelia sv Lukáše kap. 4. v. 30.
*+) »Milostivého leta Páně 1350 daroval Karel, římský císař a český král, kostelu Pražskému pro nemocné (t j. aby sloužil při zaopatřování nemocných) tento koflík z onyxového kamene.«
**+) »Dále koflík onyxový na stříbrné pozlacené noze, určený pro nemocné a pro přijímání ve svatém témdni, jejž daroval týž král (Karel).«

Předchozí   Následující