Poprsí tato popsaná, jež jsou bez odporu znamenitou ukázkou domácího našeho umění, nalézala se dlouho nepovšimnuta v sakristii kaple arcibiskupského paláce Pražského, až teprve J. Em. kardinál Schönborn, výtečný znalec i štědrý mecenáš umění, uchrániv je zkázy, uložil je opět v kapli své.

Z doby Vladislavovy (konec XV. a počátek XVI. století), kdy jak známo gotika dospěla u nás vrcholu dovednosti své, přeplňujíc však již leckdy (na úkor umělecké přesnosti) plody svoje rozmanitým hračkářstvím a upadajíc v bravurnost — svědčily o neobyčejné zručnosti, řekli bychom přepychu uměleckém, kromě monstrance Kutnohorské, jejíž některé částky jsou starší, zvláště překrásná 0,77 m vysoká monstrance ze zlaceného stříbra a 0,98 m vysoký kříž z křištálu ve stříbrném obložení, oboje z Uherského Hradišti na Moravě. Monstrance zrobena jest přesně podle svrchu naznačených pravidel. Schránku na Nejsvětější má kruhovou a ozdobena jest četnými soškami. Dílo, jímž jest urobena, tak jest umělé, bohaté a krásné (zejména věnec okolo schránky na Nejsvětější), že nemůžeme se dosti nadiviti ruce, která je provedla. Neméně cennou prací vyniká i obložení kříže křišťálového, postava Ukřižovaného i velmi krásně provedený symbol Kristův: Pelikán mláďátka krví svou sytící, jímž jest kříž tento zakončen. Podstavec tohoto kříže (jakož i pěkně tepané medaillonky sv. evangelistův při koncích kříže) však není původní, nýbrž renesanční.*) Bezpochyby kříž ten prvotně neměl podstavce, ale vetknut jsa na žerdi býval nošen před posvátnými průvody. Na kapličkovitém ořechu (jehož okénka bravurně jsou zasklena) čteme na destičce vyrytý nápis: HOC OPVS ANTE COLLAPSVM INSTANTIA R. P. DNI WENCESLAI HANZLERI PILZNEN • DECANI ECCLESIAE HVIVS, ET OPERA INCLYTI SENATUS CIVITAT. HRADISS. PRISTINAE INTEGRITATI RESTITUM EST ANNO 1603.**) Ti, kdož skvostné toto dílo před zkázou uchránili, získali si nevšední zásluhu o naše umění, jehož jest kříž tento svědkem ne nepatrným.

Mlčením pominouti nesmíme též mistrovského díla zámečnického z téže doby pochodícího, totiž jedné z mřížek ze železa vykovaných a pozlacených, jež zdobí znamenitý kamenný svatostánek Rejskův v chrámu sv. Ducha v Král. Hradci. Mřížka ta, bohatě prolamované žebroví okna napodobující, ozdobena jest nápisem: »Ecce panis angelorum, factus cibus viatorum«***) a známým monogramem Vladislavovým (korunované W).

Kalichů z doby této sešlo se několik, vesměs značné umělecké ceny. Forma jejich jest, jako jsme u monstrancí viděli, také ustálena, a liší se od sebe tu bohatší, jinde prostší úpravou. Noha jejich bývá opět. složena nejčastěji ze šesti na venek zaokrouhlených listův, druhdy pěkně prolamovaným obroučkem, zvaným »galerie«, podložených, jež zúžujíce se přecházejí v hranolový stonek, který opět povystouplým ořechem přerušen bývá. Ořech bývá téměř vždy tak uroben, že se jeví jakoby pruty jím byly ve směru vodorovném provlečeny a přiříznuty. Na průřezech těchto prutů bývají nejčastěji jednotlivá písmena jména IHESUS a pod. k vůli ozdobě patrná. Číše bývá pravidelně konická, t. j. mírně se rozvírajícímu kuželi podobná. Ozdobena bývá rytinou rozličnou, u bohatších předmětů pak z pravidla pěkně vytepaným košíčkem, v němž jest zasazena. Velmi často přistupuje pak k ozdobám rytým nebo tepaným (při nichž převládá obyčejně motiv akantového, bodlákového listu a granátového květu i jablka, obrázky světcův rámující) i bohatost sytých barev smaltových. Chudší mívají za ozdobu toliko na noze přinýtovány nějaký relief, nejčastěji obraz Ukřižovaného. Takového druhu jsou i všechny kalichy této periody, jež jsme na výstavě shledali.

Přesně datován jest stříbrný a zlacený kalich z Těšína ve Slezsku a sice z roku 1494. Na noze jeho spatřuje se pěkný relief Krista Pána. Na pateně, ke kalichu tomuto příslušné, vyryt jest úhledný veraikon.

Ze sousedního Frýdku zaslán byl podobný kalich ze zlacené mědi, na jehož ořechu zakončeny jsou prostupující pruty pěkně smaltovanými vypuklými růžicemi. Kalich musea Novobydžovského zohyzděn jest neforemnou barokovou nohou, jež zaujala místo původní gotické. Jest to asi stopa buď některého loupení, anebo smutného přispívání k nákladům válečným, jež tak mnohý umělecký skvost pohltilo!

Nejkrásnějším ze všech byl stříbrný kalich Slavkovský na Moravě, jenž vynikal přeskvělou svou ozdobou filigránovou. Na šesti listech, tvořících nohu, spatřují se mimo to výborně pracované reliefky (celé postavy) světcův pod bohatými gotickými baldachýnky. Kalich tento byl prý dříve majetkem zrušeného Kartuzianského chrámu v Mauerbachu.

Velmi příbuzný jest mu kalich ze Želechovic na Moravě, rovněž ze zlaceného stříbra pracovaný. Ozdoba jeho jest také z filigránu, střídajícího se s bohatou ornamentikou propletavých větviček a lístkův. Ornamenty filigránové vyplněny byly původně pestrým emailem, který však až na pranepatrné zbytky jest vyloupán.

K výtvorům pozdní gotiky z druhé polovice XVI. století, na kterých jest již velmi patrný zápas gotiky s renesancí, přičísti dlužno zajímavou monstranci Soboteckou. Monstrance tato předčila nade všechny přímo obrovskými rozměry svými. Měříť 109 cm na výšku a váží 16 liber. Smělá její stavba, složená z přečetných věžiček, opěrných pilířkův, sloupků, baldachýnů, pod nimiž jsou četné figurky (patrně dle mnohem starších forem ulité) atd., svědčí o nevšedním důvtipu zhotovitelův. Noha jest již renesanční a honosí se bohatou ozdobou tepanou (figurální i ornamentální). Na okraji jejím obíhá (po zpátku psaná) legenda: DONA VIT ECCLESIAE SOBOTECENSI UDALRICUS FELIX