Předchozí pohled na ORIGINAL | OCR Následující
str. 375

vzhledem k účelu obrazu, a v některých případech také vzhledem ku přání donátorovu rozličně byly uspořádány, různí se zmíněné obrazy dosti značně od sebe, jinak však shodují se co do hlavní části své, jíž jest tabulový obraz Mariin, tak velice, že je pokládati dlužno za více nebo méně volné kopie jednoho z nich, nebo za kopie nyní již ztraceného originalu. Na obraz Vyšebrodský upomíná v některých věcech, jež má s ním společny, také obraz Zbraslavský z konce XIV. století (jehož jsme měli na výstavě dvě kopie na dřevě malované: z kostela Chuchelského a z Podola u Prahy); uchyluje se však od něho značně ve vytvoření obličeje, v čemž blíží se typu, jenž byl mistru Dětřichovi vlastní. Ve zvláštní skupinu uspořádány byly ony obrazy Mariánské, jichž prototypem jest výtečný obraz kostela Zlatokorunského. Byly to zejména: roztomilý obrázek ze sakristie metropolitního chrámu v Praze, pěkný obraz děkanského chrámu v Písku, obraz klášterního chrámu ve Lnářích a Madonna Týnského chrámu; veškery tyto obrazy pocházejí z doby Karla IV. a Václava IV. Vliv starší vlaské školy (zejména Cimabuův) jeví se v obraze Doudlebském z druhé polovice XIV. století. Zajímavo jest faktum, že Madonna Doudlebská shoduje se zcela s Madonnou Pekarskou. Kopie Pekarského obrazu rozšířily se v Čechách hojně v roce 1680, kdy original milostného obrazu přivezen byl do Prahy a tu v chrámě sv. Salvátora v koleji Klementinské k veřejné úctě vystaven. Na Národopisné výstavě českoslo-vanské vystavena byla kopie jeho z konce XVII. stol. (majetek knížec. arcibisk. semináře v Praze), korunkami a ozdobami ze stříbrného plechu ozdobená. Reprodukce černé Madonny Březnické representovala ony Mariánské obrazy, v nichž ještě za doby Karlovy ozývají se jakési reminiscence byzantské, jež ostatně i ve století XVII. obrazem Jičínským, t. zv. »rušán-ským«, u nás zase byly oživeny. K Madonně Březnické pojil se pojetím i stářím památný obraz Vyšehradský Panny Marie řečené »de- šťové«. Veškery dosud uvedené obrazy byly vesměs pouze poprsní. Zajímavo bylo srovnati

navzájem obrazy P. Marie naší kolekce, na nichž Rodička Boží v celé postavě byla zobrazena. Nejstar ím z nich jest zajisté obraz Sepekovský, jejž klásti dlužno na počátek XIV. století; k němu řadí se obraz z Ústí n. Orlicí, jenž však pohříchu v době nedávné úplně byl přemalován. Na školu Kolínskou Štěpána Lochnera upomínaly obrazy: Madonna obrazárny Rudolfínské a Madonna z chrámu sv. Barbory v Hoře Kutné. České umění malířské století XVI. zastoupeno bylo fotografií pozoruhodného obrazu

Chudenického z r. 1505, zvláště však vzácnými originály: tabulovým obrazem »Smrt P. Marie«

z konventu Křižovnického v Praze, a několika

Mariánskými obrazy z Rakovníka. Století XVII. konečně representováno bylo Škrétovým obrazem »Očišťování P. Marie« z chrámu sv. Tomáše v Praze, dále velikým obrazem neznámého mistra na plátně malovaným, v němž jeví se vliv školy Murillovy (majetek konventu Křižovnického v Praze), a konečně několika menšími obrazy, z nichž vytknouti sluší zejména pěkný obraz P. Marie z kláštera sv. Tomáše v Praze.

Sošnické umění staročeské, pokud předmětem jeho byl kult Mariánský, předvedeno bylo na Národopisné výstavě českoslovanské hojnými odlitky a fotografiemi, ano i několika originaly. Přední místo v kolekci této zaujímal odlitek kovového reliefu Staroboleslavského, jenž ode dávna nazývá še palladiem čili ochranným obrazem země České. O původu jeho nezachovaly se nám pohříchu přesné zprávy historické, nýbrž toliko jen různé pověsti a legendy, jež původ jeho připisují sv. Cyrillu a Methoději. Jest však jisto, že relief tento pochází z prastaré doby. Zajímavo jest, že druží se nápadně k typu Madonny Zlatokorunské. — Nejkrásnější kamenná socha Mariánská v Čechách, Matka Boží Plzeňská, mohla býti do sbírky výstavní zařaděna toliko v reprodukci fotografické. Z dřevěných gotických soch Mariánských, jichž dosti značný počet v zemích českých se zachoval, vystaveny byly na Národopisné výstavě českoslovanské některé v originale; byly to zejména: socha chovaná nyní v dioecesanním museu Budějovickém, socha nalézající se nyní v chrámu


Blahoslavená Anežka česká

(Tabulový obraz z počátku xvi. století.)


Předchozí   Následující