sv. Ludmily na Král. Vinohradech, socha z Vrbna nad Lesy a j. Zdařilými fotografiemi znázorněny byly — mimo mnohé jiné — zejména sochy: z Drahova u Veselí n. L., z Kostelce u Budyně, z Radnic a mn. j. Z nich originalní koncepcí překvapovala zvláště socha z Kostelce u Budyně, znázorňující P. Marii jakožto cchránkyni různých stavů lidských: pod širokým pláštěm Bohorodičky, okrášlené odznaky Nebes Královny, spatřujeme drobné figurky představující zástupce různých stavů společenských: krále, biskupy, měšťany, městky, sedláky i selky.

Poutnictví. Jest takřka vrozeno duchu lidskému, že rád a s city posvátnými navštěvuje místa drahými vzpomínkami a památnými příběhy posvěcená. Že i k nám do Čech s vírou Kristovou tento posvátný zvyk byl záhy přenesen,

o tom nejlépe svědčí už prastaré legendy i životopisci sv. Václava, o kterém se vypravuje, že často putoval do Staré Boleslavi, aby tam před oltářem Matky Boží se modlil, kdež, jak se za to má, nacházel se kovový obraz Mariánský k nám do čech sv. Cyrillem a Methodem přinesený.

Dnes máme v zemích koruny Svatováclavské přes dvě stě poutnických míst a co zvláštního jest, většina jich posvěcena jest ke cti a slávě Královny Nebes.

Na pouhé Čechy připadá jich téměř přes stopadesát a na Moravě a Slezsku jest jich celkem téměř jedno sto.

Jasný obraz o poutnictví v zemích našich měla poskytnouti »kolekce poutnická«, jež střední část levé stěny církevního inte-rieuru a čtyři skříně k této přistavené vyplňovala. Ve středu této exposice na gotické konsole umístěna byla pěkná socha Ma-donny ze stol. XV. (z chrámu Vinohradského), o níž svrchu učiněna byla zmínka. Pod sochou tou zavěšena byla veliká mapa poutních míst v zemích českoslovanských, kterouž sestavil J. Flum. Na obou krajních stranách exposice vztyčeny byly dvě staré kostelní korouhve ručním vyšíváním zdobené, které s výše uvedenou sochou Mariánskou umístěny tu byly jako odznaky poutnické. Nejhořeji na stěně visely čtyři větší akvarelové obrazy nejhlavnějších poutnických míst: St. Boleslavi, Sv.

Gotická socha Madonny.

(Pozadí tvoří gobelín z chrámu Libíšského.) Majetek msgr. Lehnera.

Hory, Hostýna a Velehradu, malované Románem Skálou, a pod těmito tři veliká tableaux velmi pěkně upravená. První čtyři obrazy měly znázorniti pohledy zevnější, kdežto v tableau vyloženy byly fotografie chrámových interieurů, milostných soch, obrazů a památností posvátných těchto míst.

Ve skříních rozloženy byly tušové kresby našich předních krajinářů českých, a to pohledy na poutní kostel v Chlumci, Bechyni, Římově, Sázavě, kapličku sv. Jiří na Řípu (vesměs od K. Liebschera), krajiny s pout-nickými místy, jako jsou na př. Kvasovice na Soběslavsku, pavlánský chrám s klášterem mezi Bystřicí a Landštýnem, sv. Jan u Sedlčan, Loreta u Vlašimi, údolí Lužnické s památnými Klokoty (tyto od Václ. Jansy) a mimo tyto i Skálovy tušové kresby Petrovic, Mariánského Chlumu, Sopot a Mathauserovy obrázky Žďáru, Vranova, Staré Vody a j. Přehojné byly fotografie, a to nejen poutnických chrámů a svatyní, ale i studánek, soch a p., jichž pečlivě narovnáno tu bylo přes devadesát. Více jich při největší píli nebylo lze zaopatřiti. Ze všech těchto pohledů na tato posvátná místa poutnická jest nejlépe patrno, že milému našemu lidu českoslovanskému vedle citu zbožnosti vrozen jest i smysl pro krásu přírodní; nacházejíť se poutnická místa

naše po většině na kopcích a výšinách, odkud milý pohled rozevírá se do modravé dáli, anebo v lesích a hájích, kde posvátné ticho vítá příchozího a kde unavený duch nachází poklidu, aby ničím nerušen mohl se vznésti k Tomu, který

krásu i dobro stvořil.

Náboženské medailie byly soustavně a ladně uspořádány ve třech vitrínách do triklinia rozestavených. Připomínaly nám především dávnou zbožnost lidu českoslovanského, jenž nejen rád na hrdle nosil a nosí medailie ty, ale i v srdci ctí, co rytinka na medailii zobrazuje. Ba, matka česká již dítku v kolébce ráda zavěšuje na hrdlo náboženský penízek, který jednou dítko na Boha bude upomínati. Tolikéž do rakve kladl odedávna lid český zemřelým