Dům »U černého beránka«.

po několik let držel, načež jej získal Šimon od »bílého lva« a pak na opravu Karlova mostu odkázal. — Návrh ve slohu renaissančním pochází od prof. Stibrala, freskové obrazy, jež se dle starých hodnověrných rytin na domu tomto nalézaly, navrhl a provedl malíř Ladislav Novák. Hlavní scénou byla bitva s Turky ze století XVI., připomínající tehdejší války s Turkem, na něž Čechové hojně přispívali pomocí brannou i penězi, pak tu zobrazeny čtyři živly světa, sv. Hubert a pak ještě jiné postavy alegorické. — V přízemí bylo uzenářství a pivnice Pardubického pivovaru pana Nepomuckého.

Čís. 13. nazýván byl v dřívější době »U tří vlaštovek«, dnes jest to levá část domu čís. 138, v němž v létech šedesátých tohoto století čtyři bývalé domy splynuly, kolem r. 1477 říkáno tu »u sv. Petra«, jest to budova renaissanční prof. Stibralem navržená, s loubím či »podsíní« do rynečku vystupujícím, kteréž ve spojení s charakteristickými štíty velice malebně působily.

Čís. 14., čásť dnešního domu čís 138 v gotickém slohu s loubím ze XIV. století, spodek proveden jako stavba kamenná, kdežto vrchní čásť má dřevěnou pavlač a prkenné štíty, jak to v tehdejší Praze tak zhusta bývalo; návrh pochází od Cechnera, v přízemí byl po čas výstavy »mincverk« čili pregéřská dílna mincí p. J. B. Pichla.

Čís. 15., v mladší době »U černé růže«, jmenovaný, tvoří za našich dnů část domu čís. 138. taktéž gotický se štítem cihelným v režném zdivu, dle plánů Cechnerových provedený; v přízemí byl taktéž mincverk Pichlův.

Čís. 16. »U černého beránka«, tvoří svým loubím roh na Malý ryneček proti kostelu sv. Linharta, kde se v XVI. a XVII. století říkalo »v uzdářích«; jest to dům gotický, mající vikýř a štít ze zdiva hrazděného, totiž z cihel do srubu dřev zazděných; navrhl jej prof. Podhajský. Roku 1618 koupil dům »černý beránek«, také »u Příbramských« řečený, za 250 kop cukrář Pavel Slezanský, jenž po bitvě na Bílé Hoře utekl ze země, načež mu roku 1621 knížetem Lichtenštejnem dům tento k ruce fisku konfiskován byl.

Čís. 17. dům jednopatrový za rohem čís. 16. ku dnešnímu náměstí Marianskému postavený, v primitivních tvarech ze XIV. stol., jakých tehdejší dobou v postranních ulicích dosti bývalo; návrh na něj učinil arch. Cechner. Minouce kostel sv. Linharta přejdeme na stranu východní k čís. 18., v mladší době »U zlaté hory«, zvanému,

dnešnímu čís. 12 , jest dům s loubím v slohu renaissančním s arkýřem po návrhu p. Veyricha provedený; zde se již říkalo »v uzdářích«. — V přízemí byla hospoda »u zelené žáby«, ač sousední dům dnes »u zelené žáby« jmenovaný v Staré Praze již proveden nebyl.

Čís. 19. dnes dům čís. 11., v přechodním slohu z gotiky do renaissance s malebnými štíty, jako jsou na bývalé škole na náměstí Staroměstském před Týnem a v Karlově ulici; obrazy svatých a ozbrojenců na něm provedli malíři Klusáček a Hofbauer, návrh budovy pochází od Podhajského.

Čís. 20. s mladším pojmenováním »U zlatého bažanta«, dnešní dům čís. 10., v jednoduchých tvarech renais-sančního slohu s přízemním gotickým loubím a arkýřem a se sgraffitovanými plochami zdí; navržen byl arch. Makovcem.

Čís. 21. dům »U modrého sloupu«, později »u tří kominíků«, dnes číslo 9. s loubím a velice úzkého průčelí, s fagadou renaissanční, dle návrhu arch. Stibrala.