406

Pravými skvosty výstavními v Staré Praze byla lékárna a kuchyně starodávná. S radostí na ně vzpomínáme, s radostí o nich píšeme.

Lékárnu vystrojiti dala farmaceutická společnost s pílí a nákladem a s velikou znalostí věci. Už ten vchod kterak případně byl zřízen! Nad lékárnou visel had na tepaném rameni železném, pod ním na plechové kartuši namalován byl anděl. Tedy lékárna »u anděla«. Dvéře do lékárny obvěšeny byly sušenými květy medickými, jakožto hlavní tehdejší medicínou. Uvnitř činívají lékárny podle popisů archivních dojem krámu materialistů, kupců a cukrářů, všecko dohromady a pospolu. Až na cukrářské věci, konfekty v sklenicích, pocukrované nebo ledové drobotiny a pokroutky všecko ostatní bylo tu v Staropražské lékárně výborně a poučně zastoupeno a vzbuzovalo věrně týž dojem, jako čerpáme ze zpráv a popisů archivních. U dveří tě přivítaly hmoždíře a jiné veliké nádoby cínové a měděné na dryáky či lektvaře. Ty nádoby byly s tepanými víky dekoru renaissančního a barokového ze století XVI.—XVIII. Byly na nich i sošky, sv. Václav a fantastičtí draci. Jeden z hmoždířů cínových měl nápis, že zhotoven byl roku 1621 od Baltasara

Staročeská kuchyň měšťanská v Staré Praze. Dle skutečnosti kreslil K. Špillar.

Hoffmana na Slovanech. Nejstarší hmoždíř byl veterán z XV. století. Hmoždíře a veliké ty nádoby obstupovaly půlkruhem zajímavý imitovaný pult nebo regál, jehož vnější strana plna truhlic s nápisy z farmakopie. Nad regálem visely za ozdobu dva rohy narvalovy. jakož bývalo druhdy obyčejno, a stranou od stropu visela mořská panna čili ochechule. Regál byl všecek přikryt zajímavými drobnostmi. Z nich za zmínku stojí mikroskop, snad sto let starý a okrouhlé lampičce ne nepodobný. Za sloupem, jenž nesl klenbu a dělil apatyku na dvé, stranou stál stůl, na němž vyloženy byly apoteční knihy a herbáře tištěné. Oči k sobě táhl herbář sušených rostlin, jež sebral a praeparoval magister Eman. Senft věrně dle Mathioliho herbáře tištěného.

Tři stěny v apatyce byly zastaveny vysokými policemi; dvě z nich, dodané sem od důstojných otců Kapucínů z Hradčan, dosahovaly až k podnebí. V policích a příhradách byly pixides všech způsobů. Pixides a nádoby cínové, skleněné, hliněné. Na všech nádobách i na truhličkách byly nápisy, ba i malby a podoby medikamentů, jež uvnitř byly chovány, aby apotečník žádným způsobem nemohl se mýliti. Pixides, nádoby a nádobky byly sem půjčeny i darovány od milosrdných bratří, některé lahvičky byly z apoteky jesuitův. Apatyka v Staré Praze chovala namnoze ve svých nádobách i původní ingredience. Z léků zajímavých byla tu hrouda mumie. — Nápis na pixis zněl »Pulvis mumiae« a k němu byl tu obrázek egyptské pyramidy. Bylo nám vykládáno, že v pohorských krajích lidé starosvětští do té chvíle chtívají v apatyce mumii od svých nemocí a bolestí.

Otcové Kapucíni dali lékárně v Staré Praze prazvláštní dvéře, jež pořadatelé zavěsili do vchodu z lékárny v laboratoř a zásobárnu apoteční a v síň alchymickou. Na dveřích těch starodávných jest malována smrt nesoucí na