i na výstavě zračilo se, že trvají ve školách obecných s rozdělením logickým — jako na školách středních — a nikoli ve skupinách, se stanoviska psychologického osnovaných.

Na výstavě jevila se snaha, ukázati všechny realie ve světle co nejpříznivějším a zjednati přátel i nejméně populární lučbě; aby ukázal nezbytnost její pro život, sestavil A. Wimmer lučebniny a přístroje, propůjčené pražským závodem nástupce F. Všetečky (A. Huněk) k pokusům a ukázkám pod hesly: Vodík jako součást vody, již pijeme. Bez kyslíku nebylo by dýchání ni hoření a p. Aby odstranili nesnáze se sháněním a přenášením přístrojův a jiných potřeb k pokusům, uzavřeli J. Klika a F. Štolba všechno potřebné v nevelikou a ne příliš těžkou bednu jako Přenosnou laboratoř lučebnou; na výstavě byla se shora a se strany rozevřena, by se ukázaly četné původní osvědčené přístroje a výtečné vtipy slovutného odborníka Štolby. — Učitelstvu vždycky přístupnější byl silozpyt, jenž vykazoval na výstavě mnohem hojnější literaturu než lučba — v ní ovšem také směrodatné spisy F. S. Kodyma — a byl také předveden skupinami přístrojů k pokusům pod případnými hesly: Živá síla tekoucí vody a p. Přístroje úpravy namnoze vynikající dodaly pražské firmy dra. Houdka & Herverta a A. Kreidla; z učitelů vtipné obměny podali J. Hroník a V. Soukup, J. Klika pak ukázal, jak na universální lavici jednoduché a veliké přístroje pomocí stojanův a držadel umísťovati. K fysice jako chemii příslušely také četné diagramy a obrazy (z nich tiskem vydány F. Hromádkovy).— V oboru přírodopisu položen znamenitý důraz na přírodniny, významné v hospodářství a průmyslu, kterým svědčila většina vystavených přírodnin, namnoze vzorně upravených učiteli nebo z pražského závodu A. Kreidlova. Velice instruktivní byly rozbory přírodnin a skupiny životní. Ve sbírkách rostlin, nerostův a hornin zračil se všude zřetel k okolí školy. Obrazy a diagramy přírodnin, mapy geologické, plány školních zahrad svědčily pak o tom, že ruce učitelův a učitelek stejně dovedně umějí zacházeti tužkou a křidou, pérem a štětcem jako s přístroji preparačními. Hojna byla příslušná literatura, skrovná sbírka původních tabelí závěsných, tiskem vydaných, které se obmezovaly na tělovědné obrazy a diagramy Klikovy, staré zoologické obrazy Amerlingovy, obrazy rostlin F. Pokorného a V. Neuberta a geologické obrazy A. Fricovy. — V přírodopisné výstavce pilný zřetel k poměrům vlasti jevil se stejně nápadně jako v přiléhající výstavce zeměpisu a dějepisu, jejíž hlavní část svědčila vlastivědě. Správný methodický postup u vyučování zeměpisném, jehož hlasatelem stal se výtečný Štěpán Bačkora svým Praktickým učením zeměpisu Čech z roku 1863, které dosud nenašlo soupeře, zračil se v modelech a hlavně plánech školní světnice, školní budovy, okolí školy a obce, v mapách okresův, vlasti atd. různé úpravy, od jednoduchého kartogramu až do původních map českých, tiskem vydaných, jako od J. Zdeňka, A. Studničky, A. Zavadila, J. Brunclíka, J. Melichara, E. Ráce, J. Mikoláška, J. Brože a do znamenitých map vrstevních, v nichž učitelé naši podávají výkony vynikající. Rozumí se, že nescházelo ani na zeměpisných obrazech (tiskem vydány od A. Frumara, L. Doležala a J. Vlacha), na diagramech (tiskem u K. Janského) a fotografiích (stereoskopické od F. Krátkého), na příručných atlantech žákovských (z nichž v Praze vydány od R. Knause, H. Kolisky a »němé mapy« J. Brože); hvězdářský zeměpis zastoupen původními pomůckami od K. Steinicha a glóby, planetariem a telluriem ze závodu Felkla a syna. Pomůcky vyučování dějepisného byly patrny z vystavených dějepisných obrazů (z nich tiskem od B. Hellicha a A. Lhoty, A. Frumara a F. Jenneweina, L. Doležala, podobizny od R. Přecechtěla a A. Poppa), diagramův (tiskem u K. Janského) a přehledův (od J. Harracha, A. Frumara a F. Urbáška). Výstavu zeměpisnou a dějepisnou doplňovala hojná literatura k rukám učiteli i mládeži, mezi nimi znamenité práce V. Křížkovy a Dějepisné učení J. Sokolovo.

Usilnější pěstování realií v užším smyslu vyznačuje novou školu rovněž tak, jako soustavné pěstování kreslení a měřictví, které vrcholí na školách měšťanských, kde k nim přistupuje též měřické rýsování. Výstavka těchto před-mětův vyplňovala zbývající prostor příčné síně v sousedství realií v užším smyslu a záležela ze znamenitých předloh nástěnných (tiskem z nich od J.Vávry a J. .Klimenta), výborů prací žactva, pravidlem při správném postupu a vzorném provedení, četných a to původních »škol« ku kreslení a rýsování, výboru modelův běžných a původních (od J. Důry, J. Ratolísky, K. Hocka, J. Nápravníka, E. Huličky, K. Pospíšila, A. Hurta, F. Staňka, K. Steinicha a j.), jež doplněny potřebami ku kreslení perspektivnímu a to namnoze původními (od J. Mrázka a R. Hutterera), sbírkami potřeb žákův a příslušnou, téměř veskrze dobré spisy obsahující literaturou, v níž vynikají publikace A. Studničkovy a M. Kuchyn-kovy. V rýsování — o jehož pěstování v nejstarší době zasloužilý J. Lodl měl tu podobiznu a z nové doby M. Benda, R. Hutterer a J. Ratolíska a j. učebnice a předlohy — zračil se patrný zřetel k praktickému životu, jakož zase z výstavky kreseb žáků z obecných škol, jež byla v síni sousední, bylo patrno, jak houževnatě kreslení v tečkách (pěstované ve všech starších »školách« ku kreslení, velice rozšířenou »školu chrudimskou« v to počítajíc) hájí své místo proti kreslení volnému (ve »školách« J. Nedvídka a J. Důry) a jak nerada a pomalu v kreslení tom přímka ustupuje křivce. Lidový ornament v kresbách škol chlapeckých zastoupen měrou nepatrnou, hojně pěstován ve školách dívčích, pro něž celá řada vzorů tiskem vydaných a krásné práce J. Legovy; o jeho uvedení v řadu běžných vzorů pokouší se Škola ozdob na obalech ku kreslení závodu A. Hynkova v Praze. Soudíc dle skrovné řady vystavených pomůcek (tiskem jenom dvě, od J. Panýrka a J. Vildwalda) také nauka o barvách pěstuje se jen skrovnou měrou. Úprava kreslíren škol měšťanských znázorněna byla fotografiemi.

V druhé síni podélné vedle kreslení pro obecné školy znázorněny počty, kterak se jim učí pomocí počitadel obrázkových a věcných, pomocí obrazů a diagramů početních, násobilek nástěnných, na metrických měrách a vahách i mincích. Rozsáhlá sbírka celkem dobrých učebnic — z nichž původní od F. Kneidla, M. Marhana a M. Bendy nejvíce rozšířeny — a návodův, z nichž velké přízně nabyly práce J. Vlkovy, ukazovala, jak postupně šíří se obor čísel celých, jak k němu přistupují zlomky, jak základní úkony početní obracejí se k úkolům praktického života, posléze i k po-