str. 502
Průmyslníci mimo to vystavovali též v krámcích v Staré Praze a v stáncích, jež k Staré Praze přiléhaly, též ochutnaváren sluší vzpomenouti. Hlavní podniky průmyslové měly ovšem své zvláštní pavilony a stavební výbor přihlížel k tomu, aby vzhled těchto pavilonů byl v souladu s celkovým národopisným rázem výstavy.
Na prvém místě sluší tu jmenovati Starou rychtu, kterou navrhl prof. Koula, vybrav si za vzor radnici Železnobrodskou a uživ k výzdobě motivů lidových staveb severočeských. Pro rázovitost svou připojena byla rychta k vesnici, kterou výborně doplňovala. Na hořejším výstavišti jednak užilo se budov, pozůstalých z výstavy jubilejní (restaurace plzeňská, Kýrova, Klímova, vinárna Viktorinova, kavárna Hlavova, zasílatelství Srncovo, Hospodářův pavilon), jednak postavily se pavilony nové, mezi nimi vynikaly lidovými motivy Procházkův hostinec »na Větrníku«, stavěný dle vzoru větrných mlýnů ve Slezsku a v Podkrkonoší, kterýž zvláště při pohledu z dola s protějším Kokořínem tvořil ladný celek; dále restaurace Sochůrkova a pavilon Hamzův. Všecky tyto tři pavilony navrhoval architekt Dvořák. Před palácem umístěno bylo několik malých pavilonků (Tábor lidu, Million, pavilon žurnalistický a Urbánkova droguerie), navržených prof. Stibralem. Týž architekt navrhl i vkusnou Titěrovu Akademickou kavárnu na prostranství před národopisným palácem. Pod fontánou po obou stranách proti sobě postavily velkolepé restaurace hlavní předměstské pivovary, smíchovský a vinohradský, při nichž užito bylo motivů z lidových staveb. Dodatkem ještě uvádíme betonový most, vedoucí přes příkop ke Kokořínu, postavený firmou Hrůza a Rosenberg, čerpadlo firmy Kunzovy a restauraci Bendovu u české chalupy. Na dolejším výstavišti proti fontáně byly dva rozkošné pavilony rázu lidového, navržené architektem Fantou, totiž restaurace Demínova »u české koruny« a roudnická. Mezi nimi byl široký vchod do prostranství před průmyslovou budovou, které jsouc jimi a Starou Prahou a vesnicí ohraničeno, tvořilo uzavřené náměstí, v středu svém vyzdobené vkusným parkem. Kolem do kola byly na něm postaveny menší pavilony, jako byl Adlerův, Maršnerův, Krátkého, Merclův, Trojanův, Vnukův a Duffkův fonograf. Z ostatních soukromých staveb uvádíme Liebscherův pavilonek v podobě valašské kapličky u vchodu do vesnice, kde umístěn byl trojdílný obraz »Valašská madonna«. Před branou do Staré Prahy tvořily pěknou skupinu hostinec Myškův »U posledního tábority«, mající podobu hradu Zvíkova a ozdobený kresbami Alšovými (návrh prof. Kouly), a zpěvní síň dle návrhu architekta A. Makovce, přimykající se svou façadou a štíty k Staré Praze. Dále byly menší pavilonky: fonograf, převrácený svět, slovácká krčma, hanácká kyselka, dolní hospoda a jiné. Výstavní podniky byly: bludiště a Krnkova dráha. Na svahu od Staré Prahy ke Kokořínu postavena byla veliká koncertní síň ve slohu renaissančním, k níž pojil se amfitheatr pro výstavní slavnosti. Koncertní síň byla zároveň restaurací J. Koláře. Opona na jevišti znázorňovala »Příchod Čechů na Řip« a provedli ji V. Bartoněk a V. Mašek dle kartonu M. Aleše.
V. A.
