kamž se kdo ukryi před klibnou. a jásot jejich mísí se ve výkřiky děvčat. Chce-li některý chasník hájiti pronásledované, pustí se kozlíci do něho. Konečně si kozlíci spolu zarejdují a skotačivě hopcujíce utíkají ze sednice. Jak průvod s klibnou a s kozlíky u nás vypadá, věrně znázornil p. Fr. Racek.

V některých osadách nebývá již klibna tak složitě vystrojena. Starodávná obchůzka ustoupila chození s klibnou, vyobrazenou na obr. čís. 25. Tak chodívají v okolí Kučeře u Milevska. Hoch vezme dřevěné podávky a oplete je hrachovinou. Jen oba rohy vyčnívají a jsou ovinuty plátnem. K tomu přidělána je hlava. Drží ji před sebou chasník, jsa zakryt plachtou. Chodívá buď sám nebo s průvodčím. Obřadů, jak jsem je popsal, neprovozuje. Vrazí do sednice a snaží se trkati kde koho, hlavně děvčata. Při tom často se napadení brání, až klibnu neslavně vyprovodí ze dveří.

Obr. 30. 34. Masopustní lidově maškary v průvodu pražských židů r. 1741. na počest narození císaře Josefa II.

Lid si u nás vypravuje, když se ho někdo ptá, co klibna znamená, že se děje obchůzka tato na památku krále Baltazara, jenž přijel na bílém velbloudu do Betléma poklonit se Ježíškovi. Klibna tedy podle lidového výkladu značí tu velblouda.

Obyčej zaniká a není pochyby, že časem vyhyne jako podobné jiné obřady starodávné. Usedlí občané s nelibostí pohlížejí někdy na nezbednosti čtveračivé omladiny a zavírají před klibnou dvéře. Také hospodyně nerada vidí, když hoch, jenž schválně nosí v košíku smetí ze stáje, rozhazuje to po sednici, kam klibna zavítala. Ačkoli v kraji táborském místy obchůzka s klibnou vyhynula načisto, v Kostelci u Vorlíka posavad, jak jsem se přeptal, každý rok chasa chodívá. Vůbec v okolí Milevska posavad zábava s klibnou se udržuje, jak doklady sebral Štěpán Dvořák.

Klibny v Klisinci. Večer o Třech králích chodí u nás klibny. Jsou to dva přistrojení muži za kobyiu. Při kobyle je sedlák a dva kozlové.