Vzadu jdou hoši a hrají na harmoniku a zpívají při tom všelijaké písničky. Jeden z nich má pytel na obilí. Kozlové trkají a domácí se jim schovávají, ale to nic platné není. Když přijdou, sedlák začne: »Dej Pán Bůh dobrej večer! Vedu na prodej kobylu.« Mezi tím, co kobylu kupujeme, kozlíci trkají kde koho. »Tak, pantáto, kupte ji!« »Co za ni?« »Dvě stě devadesát zlatých. Koupíte ji?« — »Ale je moc drahá.* »Tak, prosím yás, dejte mi něco pro ni.« Hospodář vleze na hůru a dá jim oves. »Když vy jste, pantáto, nekoupil, .koupí ji snad jinde. Tak mějte se^tu dobře.« (Hodně vykřikne a pohodí hlavou.) »A s pánembohem.*

Obr. 35. Klibny v Pechové Lhotě. Fotografoval Š lepán Dvořák,

Klibny v Pechově Lhotě. Když přijdou do dvora, tlukou na okna a volají: »Pantáto, prosím vás, dovolte nám provést našeho šimlíka.« Otevřou-li jim, napřed vejde kočí, vede kobylu. Kočí má bič, kabát obyčejný, vousy z koudele. Kobyla má hlavu z nohavice, nabarvenou na černo, a mezi očima má bílou lysinu. Je ušita z bílého hrubého plátna. Pod ním jsou schovaní pacholci. Zadní má připiatý na pásku ocas ze slámy. Přední přimáčkne se ke dřevu, na němž je přidělána kobylí hlava, druhý si dá přednímu ruce na rameno a sehne se. Jsou-li schovaní lidé pod plátnem malí, přiberou si ještě třetího, zadního. Za kobylou jde kozlík. Má na tyči vyřezanou ze dřeva hlavu kozí s rohama, kterou drží nějaký