Předchozí 0072 Následující
str. 67

sazené pevně v krku. obkročil jezdec, jako když si děti hrávají, drže v jedné ruce opratě, v druhé dřevěnou šavli. Pomocí tkalounů si přivázal jezdec bidlo k tělu. Za jezdcem prostrčeno bylo bidlo do stanice starého řešata; přehozený plášť na jezdci kryl nazad řešato jako hřbet koně.

Ve Chvalíně nesli dva za sebou stojící na každém rameně sochor Ctyry obruče spojovaly oba sochory. K sochorům byla přidělána hlava koňská. Tělo se přikrylo šedivou plachtou. Vysoká tato brůna se upravovala podobně v Protivci a Boru u Netolic; říkali jí šiiii]

V Řetovicích u Kladna chodili obyčejně dva Mikuláši, z nichž jeden seděl na bráně. Houní upravili koňskou hlavu s krkem na vejtřaskách. Celek se vycpal buď slámou neb hracbo-

vinou. Houně se pak zapošila; rohy vejtřasek z ní vyčnívaly. Jeden z Mikulášů držel brůnu za hřívu chodě obkročmo nad bidlem; druhý pobízel k modlitbě slovy: Budeš se modlit! Při odchodu rozdávali dětem cukrovinky a uhlí.

V Dušnikách a jinde upravili si tělo koňské z lavice, k níž připojili hlavu. Chasník stál prohnutý pod lavicí nesa ji na hřbetě, drže se jejích noh. Na prkně lavice byla slámou nebo senem utvořena oblá plocha Celek přikryt poslamkou. V Rovném a Loucké používali dvou řešat k úpravě.

Ještě v druhé polovici XIX. století prováděly se o masopustě všelijaké rejdy maškarní na vesnicích kolem Řípu. Nejzajímavější byla projížďka brůny. Vyvolený statný junák, tak dvacetiletý, přistrojil se za brůnu. Míval po většině krátké, úzké kalhoty na stranách vyšívané, červený neb modrý kabát s černým límcem. Hlavu si pokryl velkou, zelenou čákou podoby kužele, s jejíhož hrotu visely dva dlouhé fábory k zemi. Na obličeji měl škrabošku. Kůň jezdce byl vždy červený s bílou lysinou mezi očima; mnohými fáborky okrášlili jeho hlavu a hřívu.

O poslední den masopustu sešla se hudba v hospodě; zde již brůna s jinými ještě maškarami, které ji pěšky doprovázely. Brůna započala svým rejdováním diváky obveselovati; rozjela se tryskem po silnici, vracela se pak zase zpět, by šprýmovnými výkřiky donutila k smíchu naše


Obr. 40. Dřevěný kůň z Poleně. Kreslil prof. Káral Rozum.


Předchozí   Následující