str. 75
s koně a volá: »Páni muzikanti, zahrajte šimle k tanci.* Muzikanti hrají a šimla laňčí. Zatím vybíhají ze stavení, kde se strojili, židé, baba s nůší a medvěd. Baba s nůší jest přestrojený muž, jenž stojí v nůši beze dna: z předu pak přidělána jest loutka ženská, jež zdánlivě člověka v nůši nese. — Po šimlové tanci hrají babě s nůší, jež má sólo. Potom přijde řada na židy, jež mezi tím mezi děvčaty a ženskými pobíhali. Poněvadž židé nebývají včas na místě, bývají od husara biti. Po židovském sólu hraje se sólo medvědu, jenž jest zatím třebas někde na střeše a na zavolání náhle spadne, což ovšem způsobí všeobecný smích. Při medvědově tanci dělají židé stranou různé šprýmovné kousky, ale náhle spatřivše medvěda, počnou na něho z holí stříleti, až ho zastřelí. Potom ho měří, cení, ale na konec nemohouce se dohodnouti, zakopávají ho, při čemž medvěd vyskočí a zažene je do hospody. Večer obcházejí statky a berou dle možnosti. Konečně se oznámí licitace na šimlu, kterou židé s velikou zábavou kupují.
Pro praktické použití, napodobení tohoto zvyku masopustniho podal návod zajímavý Petr Guth v Českém Lidu XIII. stí. 226—7.
Lucka, kobyla z Radovesic, chodila ten večer před sv. Mikulášem a před Třemi králi. Mikuláš odešel a Lucka přišla do světnice vedena na oprati. Otočila se několikráte a pak odešla; chodila se pouze ukazovat, nerozdávala ničeho. Lucka byla celé bílá; úbor její se skládal z koňské hlavy, k níž bylo prostěradlo přišité. Z krku vyčnívaly dvě hole, které si dal pohůnek pod paždí a nasadil si koňskou hlavu na sebe. Na ohlávce byl zavěšen zvoneček.
Každý rok v době od vánoc do velikonoc přišli do vsi nějací přespolní (nikoliv domácí) lidé, 2 nichžjeden vedl »kobylu« a druhý nosil pytel, do «ěhož schovával obilí, které chodě s kobylou od stavení ke stavení darem dostával. »Chodí tu s kobylou,« říkalo se u nás, a patřilo chození toto k ročním obyčejům jako chození s Dorotou, s flehořem, Mikulášem a s Lucií. 7.vyk tento vymizel v naší krajině již docela. Píše V". Schwarz ze Strakonicka.*)
V poslední den ostatkový**), ba mnohdy i ještě na škaredou středu obcházeli po vesnici chasníci, z nichž někteří byli přistrojeni za maškary.
