V Jindřichově Hradci podle účtů, dochovaných z let 1592 a 1629 v archivu tamějším, chodili řezničtí tovaryši až do zámku pobavit vrchnost pádlem. R. 1592 prý »v pondělí masopústní z poručení Jeho Milosti dáno řeznickým tovaryšům na spropití, kďy na kóži před Jeho Milostí házeli, 30 grošů*. R. 1629 dáno řezníkům, »když s kozí o masopustě

chodili, 1 kopa«. Zábava s pádlem tak se zalíbila, že konvent kláštera Kladrubského ve smlouvě s Přeštickými určuje si ještě r. 1734, aby řezníci i jindy, kdy se konventu zlíbí, provozovali před ním masopustní kratochvíle: »Kdyby někdy vrchnost pro vzácné hosty chtěla kratochvíle zříditi a k tomu řezníky dožádala, v té kůži, v níž o masopustě tanec pro-vádívají, jsou povinni se dostaviti a jak dlouho vrchnosti libo. za přípitek piva tuto kratochvil provozovati.**)

Zajímavý doklad má o masopustní zábavě řezníků staročeských Komenský v Moudrosti starých předků^: » Vzali ho na pádlo. Pádlo jest kůže, na níž někoho vzhůru a dolů zmítají, jakž někudy obyčej. Míní se tedy někoho takové žertovné a dojímavé obírání, když jeden pustí, druhý chytí.*

Jak se staří bavívali »pádlem«. znázorňuje připojený obrázek, vybraný z příležitostné mědirytiny, od neznámého umělce, pojmenované »Festschiessen zu Zwickau* (1573). Zábava byla také u Němců oblíbena.**)

Podivná, surová zábava masopustní, již vyhynulá ... O zábavě této v Cechách nevíme ničeho nic, ale za to máme dvě shodná svědectví, že na Slovensku na konec masopustu pořádali řezničtí tovaryši slavnost, při níž buď pěšky nebo koňmo snažili se utrhnouti hlavu živé huse, přivá-

*) Řičák, Děje města Přeštic. 1864, str. 95.

**) Zibrt. Staročeské výroční obyčeje, 1889: týž, Z her a zábav staročeských, 1889; týž, Český Lid XII, stř. 153. Komenského Moudrost vydal dr. J. V. Novák nákladem České Akademie, 1901.

[Obr. 51. Vyhazování pádlem. Masopustní zábava řezníků staročeských. Rytina z r. 1573.