Předchozí 0136 Následující
str. 131

1902. »Skupina cizích národů«, jindy „i\ndreův výlet na severní ločň'u« a podobné.

Na tučný čtvrtek odpoledne je »vyvolávání« (ohlašování, že letos budou choditi maškary) a v pondělí masopustní odpoledne »zvam'« do maškarního plesu, jejž pořádají maškary pro lidovou omladinu v úterý masopustní večer v hostinci »U bílého koně« (V koníčku), odkud vždy maškarní průvod vyjde a kamž se vrací provázen hudbou. »VyvolávániV a »žv.atií« vykonává po ulicích za průvodu hudby jen skrovný oddíl maškar jako na ukázku. Písemně a malbou domácího umění ohlášeny předem maškary na velikém plakátě, vyvěšeném na rohu náměstí o masopustní neděli.

Dodatek: Vzpomínám, jak na mě působila maškaráda v Milevsku v letech sedmdesátých minulého století s heslem: Návrat Napoleona z Elby, když jsem srovnával obyčejné rozpustilosti maškar v naší vsi s nádherou a přepychem i rozmanitostí maškarádů v Milevsku.

Fašankáři na Moravě.

Průvod ostatkový fašankářů takto se strojí: Stárci a několik mladíků s nimi mají muškátové voničky za klobouky. Jeden nese láhev naplněnou vínem, druhý »rožeň« (dřevěnou šavli nebo kord) a na něm několik kousků slaniny nabodnutých. Sluha nese koš s vejci a pytel na obilí. V průvodu hudců ubírají se jistým směrem a rozličné písně zpívají, jako: Muziko, muziko, vesele nehrajte, šak já vám zaplatím, nic sa nestarejte! Následuje mnoho jiných písní. Na jistých místech zastaví se a zanotí: Pod šable, pod šablc i pod obušky, my všecko bereme aj plané hrušky. V jedné díri netopýři a v druhé sú chrústi, počuvajte milí páni, jak to bude husti. Tuto nám nedali, tuto nám dajú, komára zabili, slaninu majú. Teče voda z vinohrada do dolního konca, staré boty do roboty a nové do tanca! Pokračují v předešlém pořádku dále. Při ukončení zatančí si »sedlačkou«.*)

Moravské chození po babkách (babkovníci, hřebenář), na voračku, po škárkách, po šablování, s káčerem, konopice máčat, pučálka.

Piozmanité veselosti masopustní udržují se pod rozličnými názvy, pod nimiž často skrývá se obyčej zábavný v podstatě stejný, známý již z uvedených obrázků masopustních radovánek.

V pondělí masopustní chodí na moravském Slovensku drobni chlapci »p o babkách*. Jeden hraje na housle, a tak obcházejíce sborem dědinu vybírají slaniny, klobásy i krejcary zpívajíce: Panímámo, pani-


*) M. Zeman, Slavnosti a obyčeje lidové z Moravy. V Praze 1895, str. 51,

Předchozí   Následující