Den sv. Blažeje podle popisu Fr. Bartoše *) býval svátkem školáckým. Školáci vybrali se tu sborem, jeden nesl píku ponocnickou, druhý rozen na slaniny, třetí koš na vejce, uzené maso a klobásy. Tak obcházeli osadu dům od domu. Přišedše do stavení, píku zabodli do trámu ve stropě, postavili se řadou a říkali: »Na svatého Blažeje, památka se činí, každému se oznamuje, každému se oznamuje, kdo juž o tom neví. Kdo své dítky miluje, vede je k dobrému, ať je posílá do školy, tam se učí tomu: nejprve Boha znáti, stvořitele svého, ve víře vyznávati Krista syna jeho. Pakli žáka nemáte, na papír nám dejte, pro jeden groš nebo dva jistě neschudnete. Jestli nám nic nedáte, pro lakomost vaši Bůh vám nic nepožehná do stodoly vaší. Již od vás odcházíme, za dar vám děkujem, na rok se nám přichystejte, buďte s Pánembohem. (Rychlejším tempem zpěvu i kroku): Panímámo na vašo česf, déte nám slanin jako pěsť, jesli nám slanin nedáte, šak na svéch hrncích poznáte, jak bodó lítat z police, jak menářuve slepice, dež se nažeró pšenice, z té hokradené měřice. Vlk s kozo tancuje, hóser hím gajdoje, kohót pivo vaří, slípka hospodaří. Brableneček malá věc Pána Boha chválí, ve dně v noce pracoje, nikdá nezahálí. (Z Líšně.) Z dárků nasbíraných upravila jim potom paní rechtorka hostinu. Srv. popis této žákovské slavnosti od Dra. J. Herbena v knize o dětech slováckých.

Za starých dob chodili žáci ve Vitonicích na sv. Blažeje koledou po dědině, hlava měli pokrytou papírovou čepicí. Vkročivše do jizby, postavili se v řadě a zpívali ďle vypravování stařičkého Jana Pechy.**)

1. Sem pospěšme, nemeškejme s libostí bratrové a Bohu díky vzdávejme ; s vroucností prozpěvujme: Kriste Spasiteli milý, ach, smiluj se nad námi!

2. Den radostný jest nám nastal bratrové, bratrové ; zpívejme všichni s radostí vesele, vesele, by nás ráčil od zlého chrániti, chrániti a po smrti nás do nebe přijati.

3. Na den sv. Blažeje, podle toho obyčeje, budeme vám zpívati, chceme něco dostati.

4. Již pantáto s paňmámou poslechněte nás nemálo, skrz patrona našeho, Blažejíčka svatého.

5. Chceme my také věděti, máte-li vy jaké děti, pošlete je do školy, ať nezůstanou voli.

6. Mezi námi vyučí se zryzím mravům, také ctnosti; nemáte míti v nich nepravosti, budete míti z nich radosti,

7. Kdo své dítky miluje, vede je k dobrému; své syny dá do školy, ať se učí tomu.

8. Nejdříve Boha znáti Stvořitele svého víry vyučovati Krista Syna Jeho.

9. Z toho užitek bude, když víry nabude; víra, láska, naděje, k spasení prospěje.