str. 4
10. Protož vy, rodičové, znáte ten užitek; dejte syny do školy, pokud je mladý věk.
11. Pakli žáka nemáte, na papír nám dejte ; pro jeden groš, nebo dva, jistě nescbudnete.
12. Pantáto s paňmamou, nezdržujte nás tu, máme ještě dalekou my před sebou cestu!
Zajímavé je, že na Slovensku chodívali žáei na sv. Blažeje i na sv. Řehoře, a že při říkadlech Řehořských žertovně odůvodňovali, proč po sv. Blažeji přicházejí, těmito veršíky :
»Vedl'a obyčaja na děn na Gregora vyslaní sme žiaci od pána rektora pohl'adiet do vášho domu a do dvora, že či sa v ňom žiaci a plná komora: byste vašich žiakov, žiačky odměnili, na rožeň slaniny kúščik udělili. Na Blažeje vel'mi málo sme dostali, sotva sme halušky čím mastit malí. A tak sa úfame, že nám nahradíte tú stratu, keď žiakov svojich odměníte. My vďačne bereme i nielen slaninu ale i podrebria, údlu šoldrovinu: ba ano do nášho malého košíčka udeťte nám zo dve lebo try vajíčka. S tým si, verte, naskrz nič neztibožíte, ale žiakov, žiačky pekne odměníte; vyzískáte si tiež u Boha odplaty, a jednúc v neběsiach budete plesati.«
|
Dnes již plyne den po dni, bez upomínek, bez starých obřadů, obchůzek žákovských a zábav. Dnes již ani nikdo si nevzpomene na sv. Blažeje, že staří pokládali za povinnost všech členů rodiny, aby jim kněz v kostele ráno po mši svíce křížem podložil ke krku pod bradu, aby jich hrdlo nebolelo, aby jich záškrt nesoužil. Dnes již patří i do galerie starých, vybledlých obrázků náčrtek, jak na na sv. Blažeje školáci žebrali pro sebe i pro rodinu učitelovu slaninu, uzeninu, klobásy, mouku, vejce, housky, obcházeje dům od domu v papírových, strakatých čepicích, s rož-něm k nabodávání, s píkou, halapartnou ponocnickou, s košíkem. Rozjařil se hospodář i hospodyně, kdy mezi dětmi zahledli svoje synky a dcerky ... Býval to také kousek veselých chvil v životě lidu českého . . .
Chození s Dorotkou.
Kdo by chtěl stopovati, jak staročeská legenda, zpracovaná podle latinské předlohy (Jacobi a Voragine, Legenda aurea) v Passionálu i pak v písních nábožných, postupem časovým dala podnět k osnově divadelní, sestavené z rozhovorů ze života sv. Doroty,*) má vděčnou příležitost v obchůzce »Dorotáků« čili »koledování s Dorotou*, chození s Dorotkou, jejichž
*) Viz Julius Fejřalík, Volksschauspiele iii Máhren, OlmMz, 1869, str. 213, 216.
|
