Deofil (Dorotě): Doroto, krásno nad slunce mcsíc jasný, abys královi neodporovala, za pravého manžela přijala.

Dorota: Ach Bože Prebože, co je to za reč; malá by sa Krista pu-stiť, račej vólim smrť podstúpiť.

Obr. 4. Slovenská hra s Darotou ze Zvoleftské stolice.

Deofil (královi): Milostivé krále, Dorota tomu silnie odporuje, malá by sa Krista spustit, radčej volí smrt podstúpiť.

Král: A mé srče rozpálené, krvi Doroty žalostivé ! Pristúptie sem katanové, pomstiate srče zkameniené!