Předchozí 0041 Následující
str. 35

První neděle postní (Invocabit): pučálka, černá, pytlová, liščí, chození s liškou, preclíky.

Po bujném, veselém masopustě přichází půst. Neděle postní mají ode dávna u Čechů svoje zvláštní jména, jež připomínají, odkud, proč ta neb ona neděle tak pojmenována. Napovídají, jaká jídla, jaké obyčeje a obřady, zábavy míval lid Český téhož času.

Proč se nazývá první neděle postní pučálka? Od pučálky,*) od namočeného a usmaženého hrachu (pučeti). Pak i zábavy a slavnosti od popeleční středy do neděle první tak se nazývaly, pučálka, ba i chodíval po osadách pučálník, maškara, »počálník«.

P o č á 1 k a**) se chestala (vypravuje Hanačka) na škaredo středo pro chlapce, co dávale zavdáno po ostatcích. Já sama dvakrát sem na ni béla. Na plech vhodile rozmočené hrách, dále piet do tróbe, dež se hrách »opočel«, tož ho opepřovale, pomastile, pocokrovale a osolele a jedla se počálka v hospodě. Chlapci dále děvčatom, kery počátko chestali, na piti. (Ze Ždětína.)

Dež děvčata pekle počálko, poslale někde dívko »počálnik« ve-pučet. Nekerá divka nevěděla, co je to, tož šla třeba až na konec dědině k nekomo. Tam ji navázale do kosa kameni, hlene, co bélo těžký, a dále na záda a ona nesla do strháni. Celá dědina se ji smála. Takový divke lebo hlópi ledi, dež se krele střeche dochem, chodile vepučivat obecni nožéce na zastřehnóti došku, alebo na ječmen pro klasnovač. To bélo smichó! (Z Hluchova.)

V Mostkovicích za dlouhých večerů postních chodí pučálník. Některý mladík obleče na rub obrácený kožich, hlavu pokryje chlupatou beranicí; do zástěry vezme sazí a chodí po dědině, lidé praví, že to pučálník. Tluče na dvéře stavení, ve kterých bydlí děvčata, i jinde. >Nechoďte otvírat,* napomínají se domácí navzájem, ».pučálník jde!« Někde otevrou, a tu pučálník počerní otvírajícího a naháže smetí do síně. Druhého dne jest toho plná dědina, že tam a tam byl pučálník, a toho a toho začernil. Pokud seli hrách, pučálník házel zrna hrachová do síně. Ptal jsem se staříka Pospíšila ze Skaštic, co jest to »pučálka«? Pučálka je »kočíčí sdávání«. A to je »kočičí sdávání«? »Hrách a krópy spolu uvařený, to je kočičí sdávání.«


*) Národopisný Slovník okresu Hořického, v Hořicích, 1895, str. 79. **) Jan Vyhlídal, Rok na Hané. Otisk z Vlasti XXI. XXII. v Olomouci 1906, str. 28—29.

Předchozí   Následující