str. 40
často opravdu, se ^spouští*. Pálenec na chudou hůrku peče se i jinak v každé domácnosti a v hospodách ho dříve dostávali i hosté. (Klenci na Chodsku.)
V neděli dražebnou v okolí Nepomuka strojí děvčata »pučálku«. Dají totiž několik dní pučeti hrách ve vodě a ráno ve zmíněnou neděli hrách napučený upraží na másle na pekáči. Upražený takto hrách promíchá se s hrozinkami, pokroutkami a kořením různým, a dá se pak na talíř. Pak posype se opět hrozinkami a pokroutkami. Takto upravená »pučálka« se uschová a předloží hostům, kteří tu neděli odpoledne přijdou. Obyčejně však předkládá se ženichovi, který přijde za děvčetem. K pučálee dá se z počátku vidlička. Ženich však nemá vidličkou jísti, nýbrž čekati, až se mu přinese lžíce; jinak by se mu vysmáli.*)
Na dražebnou, liščí neděli jako jinde v první neděli postní pově-šují rodiče na Zbirovsku přede dnem v zahradě nebo na jiné stromy, které jest z okna viděti, preclíky, říkajíce dětem, že tam liška skákala a majíc preclíky navěšené na ocase, některé tam ztratila. Srv. na str. 36.
Na neděli družebnou na Hořicku chodí až dosud (místo neděle smrtelné) s »novým lítem«. Jest to smrček nebo ratolest, ozdobená pen-tlemi, výdumky a mašlemi různé barvy; při tom děti zpívají: Líto, líto, líto, kdes tak dlouho bylo**) . . . Viz při obřadech na neděli smrtnoo.
