Květná, beránková neděle, květnica.

Zábavy a obřady, obchůzky s »lítem«., s máječkem, v některých krajinách přenášejí se s neděle smrtné na nedéli květnou, jak jsme již viděli při obchůzkách při vynášení smrti. Tam také jsme uvedli, kde obřady ty splývají na obě neděle v celek. Zachovává se tato obchůzka v Cechách i na Moravě.

Na Kolínsku chodí ráno na květnou neděli děti, děvčátka z chudší třídy po staveních a zpívají obvyklým nápěvem: »Květná neděle, květná neděle, kdes tak dlouho byla? U studánky, u studánky, ruce, nohy myla. Čím jsťs je utírala, šátečkem, lístečkem, abych byla bílá. Svatý Petr z ftíma, nese flaši vína. abychom se napili, Pána Boha chválili. Nám, nám, lho-teckým pannám.« Každé děvčátko nosí »Líto«, totiž malý smrkový stromeček, ověšený barevnými ostřižky. stužkami a papírky. (Z Jestřábí Lhoty u Kolína, Aug. Hajný.)

Na květnou neděli v okolí Police n. M. je dívčí »lítování« (v přeneseném smyslu znamená litování, jakož i »binování« dar. který koledník obdrží). Nosí se »líto«, chvojek, okrášlený pentlemi, vejdumky a řetězy nebo mašlemi z barevného papíru. Děvčata chodí od stavení ke stavení a zpívají koledy, obecně začínající: »Na tu květnou neděli...« Řidčeji nosí se »smrtka«, z bílých hader zhotovená loutka s roztaženýma rukama. To zpívají: »Smrt chodí po vsi...« jako na smilnou neděli. (Jar. Petr.) Na květnou neděli v Určicích na Moravě chudší děvčátka obcházejí po staveních se stromečkem nastrojeným barevnými papíry a koledují: »Květná neděla, gdes tak dlóho byla, u studynky, u lubinky nohy, ruce myla, čínťs jich utírala? šátečkem, vínečkem, modrém papírečkem. Pojte divke z lóke, neste miso móke, pár vajíček od slepiček, žeco (lžíci) másla od kraviček, a ve pani matičko, předete nám vajíčko, předete nám ze dvě, šak se vám to zende (sejde). Zhořela nám fára blízko pivovára, král je nemocné, králka rozcochána; co my máme dělati, my musíme žebrati. Pochválembuď Jéžiš Krystus.« (Fr. Heidenreich.)

S »kyselem« chodívají děti na Moravě a na Slovensku na květnou neděli s podobnými obřady, popěvky, jako na neděli smrtnou. Florian Zapletal znázornil obrázkem obchůzku děvčat v Bochoři s »kyselem«, s kyticemi, máječkami a s košíčky. Zvyk hyne a jistě vyhyne, jako jiné symbolické obyčeje na květnou nedéli. Obrázek náš poučuje, jak vypadala obchůzka s »kyselem« r. 1906.*) Srv. str. 76.