Pacholci mívali vrchol berana do kruhu zatočený, protože by jim ho byl buď »policajt« nebo i kostelník v kostele o květnou neděli ohnul do kola a zavázal, aby v kostele ničeho beranem neshodili nebo nerozbili, anebo i vršek jednoduše mu odřízli. To byla hanba i škoda.

Beran se dělal takto: Dle toho, jak veliký beran měl být. přinesla se buď tyč, kolem níž, aby bodec bylo vidět, o něco výše přivazovaly se teprve lískové pruty, nebo vzal se roubík a houžka, do níž kolem roubíku o něco výše dalo se tolik lískových prutů dole seříznutých, až to dole u roubíku bylo zcela vyplněno. Po té špičky lískových prutů, do nichž se již dříve zmíněné věci stále přidávaly, shrnovaly se. motouzem dole ztuha

Obr. 14. Chození s berany na beránkovou neděli ve Velešíně.

vázaly, a tak podobně dále. dovnitř jako do tohoto prvního obložení dávaly se o něco výše nové pruty a ostatní věci, aby nebylo viděti dolního zaříznutí prutů. To se opětovalo tak dlouho, jak dlouhého berana chtěli míti a obtáčelo se motouzem. Na špičce berana udělal se z jedlové chňje křížek. To bylo pečlivého vybírání, aby křížek byl pěkný! Na roubík, bodec z berana vyčnívající, beran se postavil.

Ze soboty na květnou neděli nemohli jsme radostí a strachy o berana, aby nám ho nikdo nevzal, ani spáti. V každém statku měli svého berana, nebo i dva připravené, měli-li dva větší synky, kteří chtěli berana nésti. Berana nosívají i dívky. Báno hospodyně ozdobí křížek berana koupenou kyticí a »pentlí«, stuhou tak. aby konce stuhy dolů splývaly. Na stuze si hoši velice zakládali. Bez ní by jich beran ani netěšil. Mnohdy se stuha zase schovala na příští rok.