str. 126
jakýsi žlábek nakloněný. Teď počne se hráti. Každý pustí žlábkem jedno vajíčko, jež kutálí se více méně daleko, buď na levo, buď na právo, nebo přímo. Když takto všichni vajíčka skutáleli, začne první znova, dávaje pozor, aby jeho vajíčko do jiného vrazilo; neboť tím vajíčko vyhraje a může opět kutáleti. Tak se ve hře pokračuje. *)
Chlapci na Netolicku mají rejsky, nebo straky, nebo dracouny. Rejsky mají vyryté obrázky do barvy. Straky jsou různě zbarveny pomocí vosku. Dracouny jsou vejce zdobená stužkami a dracounem. Falešní hráči obehrávají své kamarády fukanci vylitými smolou. Milý od milé dostával za dřívějších časů uzel. Na spodu byla měchura (pšeničný koláč zakládaný s manželem = tvaroh s cukrem a hrozinkami), na ní koblihy do kola postavené, vnitř straky a rejsky. (Rud. Hampl.)
Na pondělí velikonoční hrají v jižních Cechách**) chasníci přemnohé hry, a to buďto o vejce nebo o krejcary. 1. Sekají krejcary do barevných vajec, která se buď položí na zemi nebo drží se v ruce. Drží-li se v ruce, musí býti taková mezera k sekání zanechána, aby se tam mohl krejcar volně pohybovat. Hodí-li dobře, a zůstane-li krejcar vězeti ve vejci, dostane dle předchozí úmluvy buď krejcar nebo vejce. Nehodí-li dobře, dostane to ten, čí vejce jest. (Volyně.) 2. Tlukou o sebe barevná vejce, čemuž se říká na Krumlovsku »cikat«, a to tluče se špička o špičku. Komu vejce dříve se rozbilo, ten je prohrál. (Krumlov.) 3. Dají se dvoje hrábě do sebe svými hřebíky, a to tak, aby mezi nimi mohlo se vejce pohybovat. Pak pouští se jedno vejce po druhém, fukne-li jedno vejce do druhého, tu ten, jehož vejce do druhého ťuklo, je vyhrál. (Kremže.) 4. Hádají se roky krejcaru. Vezme_ se krejcar, položí se hlavičkou na dlaň a řekne se pak, aby dle orla hádal. Kromě toho podotkne se »je přes« nebo »není přes«. Je-li přes rok 1861, říká se »je přes«. Je-li dříve ražen než v roce 1861, říká se »není přes«. Někdy hádá se však jenom poslední číslo, tak řekne se na př. »jeden«, a může to být buď 1861, 81 nebo 91. (Volyně.) 5. Položí se tolik krejcarů na sebe, kolik je hráčů, a to buď všechny orlem nebo hlavou navrch anebo naopak. Podle řady, jak se hráči dříve rozdělili, tlukou na hromádku tu čtyřkrejcarem. Kolik krejcarů se obrátí na opačnou stranu, než na jakou položeny byly, tolik jich dotyčný vyhrál. Tluče pak tak dlouho, až se mu nepodaří žádný obrátiti. Ostatní pak jej dle řady následují. (Budějovice.) 6. Dva hráči hrávají také takto: Jeden položí si krejcar na prst, druhý pak jiným krejcarem hodí mu naň tak, aby oba upadly, při tom řekne buď hlavy nebo orly. Padnou-li oba krejcary tak, jak řekl, vyhrál; padnou-li opačně, než jak řekl, vyhrál ten, který krejcar držel. Padne-li jeden orel a jedna hlava, tu nevyhrál nikdo. (Volyně.) 7. Hází se krejcary »do limby*. Udělá se totiž někde u zdi obdélník, s určitého pak cíle hází se do obdélníku toho. Kdo jest nejblíže s krejcarem u zdi, ten jest první, ostatní pak dle vzdálenosti ode zdi jsou druhý, třetí atd. (nebo položí se někam čtyrák a hází se k němu). Pak se všecky krejcary seberou, a ten,
*) Petr Valenta, Český Lid II. 1893, str. 602. **) Jos. Al. Krása, Český Lid II. 1893, str. 701.