Předchozí 0029 Následující
str. 18

věnými šavlemi, šosy u kabátů mají vzadu do špičky přeložené. Slovem, všiekni obstrkáni jsou kvítím v té době kvetoucím; rovněž i jejich koně jsou jím ozdobeni, hřívy a ocasy zapletené. Takto vyjedou tryskem všichni na neděli královou odpoledne na náves ze dvora králova ke kříži nebo kapličce, kde jest kulatý kámen nebo dřevěný špalek jako slolec od dávných časů, na kterémž místě bývala také šatlava i trdlice. Na toto místo běží za nimi dav mladého lidu, a z každého domu vyjde hospodář před vrata svá a dívá se za nimi.

Průvod se zastaví a plampač křičí, až se rozléhá :

Hou, da, hou! Ještě jednou: hou, ha, hou!

Na ta slova se vždy lid utiší.

Dnes vám, lidé (děvčátka), něco oznámím, že vám přes týden něco povím. Neb od dneška, za týden bude na to celý den.

Na to vrací se průvod do dvora králova, a lid se rozchází do svých budov.

Že byla hra na krále a králku rozšířena po Čechách všeobecně, nasvědčují další popisy a zprávy, které zachoval i s předchozím líčením králové neděle budoucí paměti ctihodný Krolmus.*)

Staří pamětníci na Plazsku, Plzeňsku, Rakovnicku, Berounsku a j. v. vypravovali r. 1833 o hře na krále a králku, že tato hra od nepamět-ných dob se zachovává a hrá v obcích po vsích českých v dobu o letnicích, jak od svých dědův a pradědů slýchávali. Ještě prý r. 1780—1790 držívala a slavívala se na mnohých místech, kdež se nyní neslaví, protože výrostkové nadělali mnoho škod na lesích a hájích tím, že posekali nejpěknější mladé stromky břízové, jedlové a smrkové a j. v. dílem na máje, dílem že sloupali kůry stromové na čepice, pasy a oděvy své. Několikráte se to zakázalo a pokutovalo, nebylo ale nic plátno, přece se místem hrálo, až to pomalu semo tamo přece přestalo.

Ještě za našich dnů (píše Krolmus) na některých místech po celý měsíc máj na tuto hru se strojí. Místem 14 nebo 7 dní před svatodušními svátky sejdou se mládenci dohromady buď v krčmě neb obyčejně na návsi a umluví mezi sebou, že budou o Božích hodech svatodušních stavěti máje, choditi s králem a králkou, vyvolávati hospodáře, hospodyně a panny, stínati žábu a voliti nového krále i důstojníky jeho, starého honiti a svrhovati atd. Proto ze sebe vyvolí 3, 5, 7, 9 nebo 15 nejšlechetnějších jonáků, kolik jich vidí zapotřebí, kteří hlasují na krále nebo nastříhají lístky, na něž napíšou důstojnosti níže podotknuté, tahají stébla rozdílné míry nebo dřívka. Kdo co si vytáhne, tím jest. Kolik jest ji-


*) Staročeské pověsti, zpěvy, slavnosti, hry, obyčeje a nápěvy, v Praze, 1851.

Předchozí   Následující