vojínové (mládenci) honit. Na tom místě učiní z vojínův uličku, postavíce se koňmi do dvou řadů, na právo a na levo. Král projede na koni tuto ulici a pozastaví se asi pět kroků před vojáky. Na to plampač vykřikne:

V tom utne kat mečem svým holomkovi (dříči) žábu od oštěpu. Na to řekne plampač : »Tu máte, lidičky (panenky), každá kázání (žáby) kus, která jste lakomá, vemte si dva.« Potom začne zpívat: »Kam vy, vojáci, kam jedete?« Vojáci: »My jedeme ku králi, abysme mu (ho) vysekali.«

Na to král ujíždí úprkem, a vojáci na koních jej honí a hledí krále dohoniti, než přijede na určité místo, aby mu srazili s hlavy korunu (čepici) dolů a tím s vlády jej svrhli a sťali; nestane-li se to, panuje týž král opět druhý rok, a mládenci (vojáci) musejí za něho v hostinci večer všecko to zaplatiti, co on si poručí a utratí. Když však jej dohoní nebo předjedou a lapí, shodí mu čepici (korunu) s hlavy, místem mrskají jej lískovými proutky a místem tlukou dřevěnými šavlemi. Král musí slézti s koně. Plampač křičí:

Kat se táže: »Mám-li toho krále stíti aneb mu život nechati?* Ostatní odpovědí: »Stíti.« Král klekne na zem. Kat namíří mečem řka:

Vyhodí vzhůru králova čepici (korunu), jakoby jeho hlava letěla, tato padne za velikého ryku mezi děti, které se o ní rvou. Mrtvola králova svalí se na zem. Holomci katovi se jí chopí a odnesou ji na nosid-lech do nejbližší budovy, kde mrtvolu složí. Mládež u velikém křiku jak s mrtvoly, tak s holomků strhá oděvy. Na to všichni odjíždějí domů a odebírají se do hostince, v něm hodují, zpívají a až do rána jásají. To všecko musí opět král (mládenec) statý za mládence (vojíny), kteří jej dohonili a svrhli, co v hospodě projedí a propijí, zaplatiti. Ti pak po roce zvolí si opět c době letničně jiného krále, který zase mládencům na propitnou něco peněz podá. Proto vyhlídnou si k tomu obyčejně bohatého synka . . . Jdeme s Krolmusem na Písecko.