slíti (proto ^stínání krále*); prosím vás, lidé, kdybych jej dobře nestal, ukamenujte mne, a jestli tobě, králi, utnu hlavu, odpusť mně.« Na to udělá se kolo. Král klekne, a kat tne ponejprv řka: »Chyba.< Kat tne podruhé a praví opět: »Chyba.« Kat tne po třetí a křičí: »Hlava dole.« Kat utne na oko králi (jinochu) hlavu do čepice kůrové; král padne, svalí se a koulí se až do nejbližšího domu. Tam ho naloží na nosidla a odnesou za zpěvu a ryku při hudbě do hospody. Jinoši z udělených darů si dají upéci koláče a svítky a společně pak hodují. Hospodářové i hospodyně, dcerky i děvečky přijdou za nimi večer do krčmy, jedí s nimi, pijí a tančí až do rána, což všecko se zapraví z udělených darův. — —

Hru na krále i králku na' bývalém Hořiněvském panství v Hradecku popisuje V. Hanka. Už od máje dává chasa pozor, kdo nejčasněji dobytek na pastvu vyhání, jak se chová, i vůbec co se v celé vsi po všecken čas do letnic děje, aby mohla věrný popis obyvatelstva dům od domu v rýmovaných průpovídkách sestaviti. Tento popis vyvolává biřic po několik sobot s večera před svatodušními svátky s lešení nad obecní studnicí, a sice podle prostého nápěvu tímto začátkem: »Dělám, dělám kázání, že jsou čtyři kozli svázáni; pátého tu nebylo, až se mu přijíti uvelebilo. Poslechněte, staří i mladí, co kde slušného mají a co jim kde vadí. A za odměnu, jak kdo zasloužil, dáme jim toho buď málo anebo mnoho. A těm Vítkovům dáme trnky, že jsou jejich dcerušky čerstvé jako srnky. A těm Krokšovům dáme páva, že jejich Aninka nejčastěji vstává. A těm Hro-chovům dáme pávici, že jejich Kačenka pěkně drhne lavici. A těm Tom-kovům dáme kus plechu, aby si spravili doškovou střechu. A těm Válko-vům dáme jelena, že jejich louka jest vždycky pěkně zelená. A těm Kně-rovům dáme lani, že jejich Maruška chodí jako paní. A těm Vítovským dáme lusky, že sypou na housky, rohlíčky místo máku trusky. A Všetečku položíme do koryta, že se mu často rojí kopyta. A těm Shejbalom dáme pepře a soli, že oni dobře krmějí krávy a voly« atd.

Potom v pondělí svatodušní hned po obědě scházejí se děvčata pod jednu a hoši pod druhou lípu, co nejskvostněji vystrojeni a pentlemi ozdobeni. Hoši pletou věnce pro králku a děvčata pro krále radíce se tu, koho vyvoliti mají. Zatím než se usnesou, přijde hudba a dohromady je svede, a tu všickni po páru táhnou slavným průvodem k hospodě. Zde vystoupí biřic, který po těch několik sobot vyvolával, na pavlač, opětuje poslední kázání a po kázání provolá shromážděnému lidu krále a králku. Mládenci i družičky oblékají hned krále a kladou jim při hudbě na hlavy věnce. Na to vystoupí na stolici řečník a odpírá tomu provolání, vine krále z mnoha chyb a ukrutenství proti dobytku. Král odvolává se na svědky, aby vyvrátili takové výčitky. Tu předstupují proň svědkové i proti němu: vyvolí se soudce, jemuž dají do ruky bílou hůl. Svědkové se před soudcem někdy dosti dlouho hádají. Když konečně soudce má dosti hádky, zavolá a sám poodstoupí na potaz se dvěma nestrannými a uradiv se s nimi sedne na připravenou sobě zatím stolici a dle uznání vyřkne » vinen • anebo »nevinen«. Jestli král vinen, soudce přelomí hůl, a král beze všeho odporu klekne na prostřený bílý šátek. Všickni smeknou klobouky, a jeden