str. 34
v tom vašem starém pytlíčku, dejte několik grošíčků, udělte tomuto králi, bysme darmo tu nestáli. Koukněte do té almary, kde jsou schovány tolary. Když králičkám dukát dáte, pro jeden vy neschudnete.
Naše předrahá tetičko! Vyhledejte ňáké vajíčko.
Naberte rukou z hluboká, nebude vás bolet do roka. Všeho, čehož hojně dáte, do roka se s tím shledáte, Jen zlatá matičko jděte, darů hojných nám podejle. My to králce odevzdáme, vše, co od vás dostaneme. Králi stavíme skvostný hrad, větší bude než Vyšehrad, králce zase zlatý hrndek, krásný bude jako Vládek.«
|
Selka snese vejce i pečivo, kde jaké uložené má, a složí je sluhovi do nůše nebo kabele. Mládenci praví: »Děkujeme vám, že jste krále a kiálku naši hojně obdarovali.* Tak se tito jonáci zachovají v každém domě. Z posledního statku se vrátí na náves řkouce:
»V šedesáti domech jsme vše obdrželi, oč jsme pro krále a králku žádali. Ale ještě jsme tři domy vynechali, na to, čeho nejvíc třeba, zapomněli: šest žejdlíků smetany, několik liber másla a tři žejdlíky octa. To nám všecko schází, tof jsou velké rány,
když se kuchař po něm shání, a ono tu žádné není. To jsme teprv pohřešili, když jsme nůši vyprázdnili. Mošnička se spleskla, s nůší si posteskla, že jsme jim všecko pobrali, a ony prázdné zůstaly.*
|
Lid dodá králce všecko, co jí schází, a ona přistrojí v hostinci čili krčmě nebo v některém domě se služkami svými pro všecky svačinu, než mládenci s králem na návsi všecken obřad vykonají, aby mohli po "příchodu do hospody hned hodovati. (Podle výpovědí Bláhy, mistra zednického z Dolan, Němce, kupce z Hřešohlav, Knedlíka, krejčího z Bobů a j. v.).
Před lety, když mládenci jako vojínové (o letnicích) na koních s králem po okolních vsích jezdili, i tuto hru u každého statku provozovali.
Potom přinesou mládenci na náves stůl nebo stolici. Král postaví se na ten stůl, a dokola okolo něho rozestaví se služebníci jeho a mládež. Sluha má v kabeli živého kohouta, k oběti připraveného, jejž hoši v té obci beze všeho odpovídání chytí. Každý hospodář, hospodyně a dcery vyjdou z domu na náves před vrata svá a poslouchají, co jim bude král hlásati. Na to král počne lidem mluviti takto:
»Ted stojím na trůnu. Poslechněte mou novinu, co vám budu vypravovat, však mne musíte poslouchat, o těch našich milých panenkách (děvečkách),
hospodářích a hospodyňkách. V krčmě za okny je šátek, tam je řeči mé začátek.
U Kočku za okny žbánek, holky ty jak tuli pánek. U Kozličky je velký sklep, a ty holky jsou jako květ. U Čechů je hezká švestka, tam se holka pořád pleská. U Henrichů stojí vrba, o ní se děvečka drbá.
|
|
